Masarykovo nádraží
Mnichovskou dohodou z 30. září 1938 byly německojazyčné oblasti Československa připojeny k nacistickému Německu. Mnohým sociálním demokratům a komunistům, kteří se nacistům postavili, nezbylo než utéct do českého vnitrozemí. Spolu s řadou židů a Čechů uprchli většinou do Prahy. Všichni si uvědomovali, že v Praze nebudou v bezpečí nadlouho. Tušili, že Hitler dřív nebo později zahrne do německého území i zbytek československého státu, což pro ně představovalo ohrožení na životě.
Slezská ulice
O získání víz pro sudetoněmecké uprchlíky se starala hlavně Britka Doreen Warriner, jež se ve své kanceláři ve Slezské snažila organizovat navazující cesty. Pár dní po příchodu německých vojsk 15. března 1939 prohledalo kancelář Doreen Warriner, zařízenou sociálnědemokratickou stranou DSAP, gestapo a zabavilo její obsah, včetně pasů uprchlíků.
Hlavní nádraží
V důsledku mnichovské dohody uprchlo mnoho sudetoněmeckých odpůrců nacismu, sociální demokraté i komunisté, Češi a židé z pohraničních oblastí Československa do bezpečného vnitrozemí, především do Prahy. Sudetoněmeckým sociálním demokratům bylo jasné, že nacisté dříve či později dorazí i do Prahy. Z tohoto důvodu se za podpory britských dobrovolníků organizovala emigrace do bezpečných cílových zemí. K nim patřily zejména Švédsko, Velká Británie (s pozdějším pokračováním do Kanady), Norsko a Belgie.
Ve Smečkách
V důsledku mnichovské dohody uprchlo mnoho sudetoněmeckých odpůrců nacismu, sociální demokraté i komunisté, Češi a židé z pohraničních oblastí Československa do bezpečného vnitrozemí, především do Prahy. Sudetoněmeckým sociálním demokratům bylo jasné, že nacisté dříve či později dorazí i do Prahy. Z tohoto důvodu se za podpory britských dobrovolníků organizovala emigrace do bezpečných cílových zemí. K nim patřily zejména Švédsko, Velká Británie (s pozdějším pokračováním do Kanady), Norsko a Belgie.
Kamzíková ulice
Marie Schmolková se narodila roku 1893 do pražské židovské rodiny. Roku 1924 odcestovala do Palestiny a stala se sionistkou. Po převzetí moci nacisty v Německu roku 1933 pomáhala Schmolková německým židům, antifašistům a dalším odpůrcům nacismu. Roku 1936 se stala předsedkyní zastřešujícího svazu všech československých organizací pomáhajících uprchlíkům. Téhož roku se zúčastnila bezúspěšné uprchlické konference v Évianu. Na její žádost přišli do země britští dobrovolníci, aby pomáhali uprchlíkům. Mezi nimi i Nicholas Winton a Doreen Warriner. Po příchodu wehrmachtu do Prahy 15. března 1939 byla přesvědčená sociální demokratka Schmolková zatčena. Po několika měsících byla z vazby propuštěna. Odešla do Paříže a s vypuknutím války do Londýna. Zemřela v březnu roku 1940 na infarkt.
Velvyslanectví Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v Praze
Obsazením Sudet nacisty v roce 1938 bylo mnoho židů, sociálních demokratů a komunistů nuceno uprchnout do vnitrozemí Čech. Když se uprchlická situace v Praze a jejím okolí vyhrotila, přišli na pomoc kvakeři, aby zmírnili utrpení lidí a pomohli jim při dalším útěku přes gdaňský koridor na západ. Dvě z nich, sestřenice Tessa a Jean Rowntree, byly přítomny od začátku a pomáhaly organizovat transporty, např. vyřizovaly formality a sestavovaly seznamy pro britské velvyslanectví, a zapojovaly se do zaopatření uprchlíků v nouzi. Role Náboženské společnosti přátel (kvakerů) v pomoci uprchlíkům je v dnešní české společnosti prakticky neznámá. V minulých letech v Praze opět vzniklo místo pro konání kvakerských pobožností, kde se konají pravidelná setkávání.
Hotel U Hvězdy
V důsledku mnichovské dohody uprchlo mnoho sudetoněmeckých odpůrců nacismu, sociální demokraté i komunisté, Češi a židé z pohraničních oblastí Československa do bezpečného vnitrozemí, především do Prahy. Sudetoněmeckým sociálním demokratům bylo jasné, že nacisté dříve či později dorazí i do Prahy. Z tohoto důvodu se za podpory britských dobrovolníků organizovala emigrace do bezpečných cílových zemí. K nim patřily zejména Švédsko, Velká Británie (s pozdějším pokračováním do Kanady), Norsko a Belgie.
Hans Kelsen
Hans Kelsen (* 11. října 1881 v Praze, Rakousko-Uhersko; † 19. dubna 1973 v Orindě u Berkeley, USA) patří k nejvýznamnějším právním vědcům 20. století. Značně přispěl zejména ke státnímu a mezinárodnímu právu i k právní vědě. Kelsen je považován za architekta rakouské spolkové ústavy z roku 1920, která platí z velké části dodnes.
Paul Adler
Paul Adler (narozen 4. dubna 1878 v Praze, Rakousko-Uhersko, zemřel 8. června 1946 ve Zbraslavi u Prahy) byl česko-rakouský spisovatel, novinář a překladatel.
Hotel Adria
V září 1927 získalo Osvobozené divadlo vlastní licenci, spolu s ní získalo i lukrativnější prostory v pasáži Adria na Václavském náměstí, kam se přesunulo z malostranské Umělecké besedy.
Kostel Panny Marie Vítězné
Bývalý hotel „U staré pošty“ (Zur alten Post; Maltézské náměstí 8/480)
Křižovnické náměstí (Kreuzherrenplatz)
Bývalé Františkovo nábřeží (od roku 1952 Smetanovo nábřeží)
Pomník císaře Františka I. (Krannerova kašna)
Čtenářský a řečnický klub německých studentů (Národní 12)
Ferdinandova třída (Ferdinandstraße, od roku 1919 Národní třída)
Hlavní nádraží
Hlavní (Wilsonovo) nádraží v Praze bylo pro určitou část migrujících Romů místem, kde začínal jejich nový život v poválečných českých zemích...
Arbesovo náměstí
V českých a moravských městech, kde Romové ze Slovenska nově začínali žít, bylo jedním z důležitých center jejich života jako komunity určitá veřejná prostranství.
Arco kavárna
Předválečné Praze dominovaly tři kavárny, kde se pravidelně a dlouhodobě scházela mezinárodní společnost podílející se na kultuře země v evropském měřítku.
Velvyslanectví Spojeného Království Velké Británie A Severního Irska
Když v březnu 1939 německý wehrmacht obsadil Prahu a zřídil tzv. Protektorát Čechy a Morava, nezbylo mnoha odpůrcům nacionálního socialismu než uprchnout na velvyslanectví.
Rudolfinum
Někdejší Dům umělců byl po roce 1918 sídlem československého parlamentu. Tak se stal centrem české politiky, která se po roce 1933...
Mánes kavárna
Kavárna byla součástí dnes památkově chráněného komplexu budov Mánes postaveném v čistém funkcionalistickém stylu. Navrhl jej pro Spolek Výtvarných umělců Mánes...
Kavárna v Obecním domě
„Musíme ještě do Repre, Tvrdošíjní tam mají vždy v pondělí schůzi,“ píše v prosinci roku 1918 malíř Jan Zrzavý příteli Johannesu Urzidilovi.
Tůmova kavárna
Tůmova kavárna v Lazarské ulici byla typickou obyčejnou literární kavárnou meziválečné Prahy.
Continental
Kavárna Continental existující na frekventované a promenádní třídě Prahy přes padesát let, tedy přes dvě generace, je opředena řadou vzpomínek stolních společností.
Na Hromádkové
Pro tzv. slovenské Romy, kteří tvořili většinu mezi Romy, kteří přicházeli po druhé světové válce do českých zemí, patřila hudba po staletí k tradičním a prestižním způsobům obživy.
Městská knihovna
Každodenní život uprchlíků z Říše byl utvářen především nezaměstnaností. Bylo jim zapovězeno přijmout jakoukoliv práci.
Jáchymova 63/3
V budově, která byla postavena v roce 1908 primárně jako školní budova pro náboženskou školu při pražské židovské obci a kde až do roku 1942 fungovala židovská obecná škola...
Na Příkopě- Slovanský dům
Ulice Na Příkopě byla jednou z těch nejvýznamnějších v pražském centru. V dnešním Slovanském domě sídlil do roku 1945 Německý dům.
Dům rodiny Deutschů
Na adrese Na Příkopě 25 měl do roku 1938 optiku Moritz Deutsch. Moritz, jeho žena Maria a jejich syn Karl Wolfgang byli přesvědčení a velmi angažovaní sociální demokraté.
Ve Smečkách 27
V ulici Ve Smečkách měl sídlo Bildungsverein deutscher Arbeiter (Vzdělávací spolek německých pracujících).
Šumická vinárna
Pro tzv. slovenské Romy, kteří tvořili většinu mezi Romy, kteří přicházeli po druhé světové válce do českých zemí, patřila hudba po staletí k tradičním a prestižním způsobům obživy.
Hotel Ambassador
Po příchodu Romů ze Slovenska vznikaly na českém území jednak nové romské kapely na základě kontaktu s romskými hudebníky z jiných míst...
Lidická ulice
Romské rodiny přicházející ze Slovenska z jedné nebo i z několika romských vesnických komunit, mezi kterými historicky existovaly úzké sociální vztahy, se obvykle snažily zůstat pohromadě na jednom místě i v českých zemích.
Pražské uhelné sklady
Mezi profese, kterými se zejména ve větších městech včetně Prahy živili romští muži, patřila práce v uhelných skladech. V Praze tyto podniky sídlily v několika čtvrtích.
Biograf Koruna
Od 30. let 20. století byl na této adrese známý jídelní automat. 23.10.1914 zde bylo otevřeno kino. Promítaly se zde zejména detektivky s Ernstem Reicherem...
Prager Tagblatt
Na Václavském náměstí a v jeho bezprostředním okolí sídlila v minulosti řada novinových redakcí, tiskáren a nakladatelských domů. Na konci devatenáctého století...
Dům železničářů
Na tomto místě, v dnešním Národním domě na Vinohradech (dříve Dům železničářů) organizoval pan Valtr Kraus (*6. 10. 1912) schůzi německých emigrantů.
Charvátova ulice
Na této adrese sídlilo soukromé lyceum, které bylo z velké části navštěvováno žáky židovského původu, převážně uprchlíky z Německa, ale taktéž Němci a Čechy.
Poděbradova ulice
Na této adrese bydlela roku 1935 rodina pana Waltera Becka (*8. 2. 1921), která se po nástupu Adolfa Hitlera k moci aktivně zapojila do procesu podpory německých uprchlíků...
Palác Lucerna
Mezi lety 1907 – 1920 byl na Václavském náměstí vybudován komplex domů podle návrhu stavitele Ing. Václava Havla, dědečka bývalého prezidenta...
Grand Hotel Evropa
Hotel byl vystavěn v roce 1872 architektem Josefem Schulzem. Jeho původní název – U arcivévody Štěpána – se po nástupu nového majitele v roce 1924 změnil...
Hotel Juliš
Budova hotelu Juliš byla dostavěna v roce 1932 a na Václavském náměstí nahradila původní barokní Dům U Božího oka. Kubistická novostavba ve dvoře původní budovy...
Pasáž U Stýblů (Alfa)
Palác U Stýblů byl na Václavském náměstí vystavěn v roce 1928 architekty Ludvíkem Kyselou a Janem Jarolímem. Multifunkční objekt skýtal mnohá využití.
Shromaždiště
V dřevěných barácích Radiotrhu na Novém výstavišti Pražských vzorkových veletrhů bylo roku 1941 zřízeno shromaždiště židovských transportů.
Nádraží Bubny
Nádražím Bubny během druhé světové války prošlo téměř padesát tisíc lidí zařazených do transportů do koncentračních táborů a ghett na východě Evropy.
Výstaviště
Místo, které pro česky mluvící občany první republiky mělo velice symbolický význam. Roku 1891 se zde konala první Jubilejní výstava...
Královská obora
Židé postupně nemohli navštěvovat divadla, kina a od roku 1940 také parky a sady. 10. května 1940 jim byl zakázán vstup do Královské obory.
U Smaltovny 6
Zde až do svého přestěhování do primátorského bytu na Mariánském náměstí bydlel Josef Pfitzner, německý historik působící na pražské německé univerzitě.
Šternberkova 10
V tomto domě až do svého odjezdu do Terezína bydlel významný poválečný historik holocaustu Miroslav Kárný. Jako student byl členem Mladé kultury...
Opletalova 1441/19
Tato budova byla původním sídlem pražské pobočky Sicherheitsdienstu. Sicherheitsdienst, řízený z Berlína Reinhardem Heydrichem, byl jednou ze sekcí SS...
Petschkův palác
Tato budova sloužila jako sídlo Gestapa až do samého konce okupace. Její majitel, bohatý obchodník židovského původu, unikl ze země krátce po německé invazi...
Na Příkopě 988/31
Tato budova byla sídlem vysoce respektované distribuční společnosti Elektafilm, arizované roku 1939, tedy poté, co její majitel Josef Auerbach uprchl ze země.
Národní muzeum
Vedle toho, že Národní muzeum slouží od sklonku devatenáctého století jako symbol národa, je také jevištěm nejdůležitějších politických událostí v Praze.
Restaurant U Medvídků
Restaurant U Medvídků, za okupace nazývaný po svém majiteli vinárna U Petříků, byl oblíbeným podnikem Smíchovského a jeho okultistických kumpánů.
Česká průmyslová a obchodní komora
Pro Českou průmyslovou a obchodní komoru překládal spisovatel a jazykovědec Pavel Eisner, který též publikoval v Prager Presse.
Prager Presse
Pro noviny Prager Presse napsal k tématu česko-německých vzájemných vztahů článek „Nietzsche a Česi“ i překladatel Otokar Fischer. Tento autor pocházel z dvojjazyčné rodiny.
Na Poříčí 6 – Selbstwehr
Na Poříčí 6 sídlila redakce jednoho z nejznámějších německy psaných židovských týdeníků Selbstwehr (Sebeobrana). Týdeník vycházel v letech 1907–1938 v německém jazyce.
Na Perštýně 6
V druhém patře domu stojícího v ulici Na Perštýně č. p. 6 bývalo pražské ústředí sionistických socialistů, přesněji řečeno sociálních demokratů (Poale Zion).
Židovská sociální péče o uprchlíky; židovská škola
V budově, která byla postavena v roce 1908 primárně jako školní budova pro náboženskou školu při pražské židovské obci a kde až do roku 1942 fungovala židovská obecná škola...
Pomocná transportní služba
V Dlouhé ulici č. 33 sídlila řada židovských organizací, např. pomocná transportní služba (Transporthilfe, Hilfsdienst) – dobrovolníci z řad židovské mládeže pomáhající občanům...
Židovská náboženská obec v Praze
Pražské židovské náboženské obci podléhaly od července 1939 všechny židovské obce v protektorátu. Židovská obec byla nucena spolupracovat s nacisty...
Kateřinská nemocnice
V sanatoriu u Sv. Bernardy v Kateřinské ulici bylo cca 30–40 lůžek určeno pro hospitalizaci a léčbu židovských pacientů, které ošetřovali židovští lékaři.
Vinohradská synagoga
Největší pražská synagoga stála na Vinohradech. Budovu pro dva tisíce sedících věřících navrhl stavební rada Wilhelm Stiassny z Vídně...
Lublaňská 57, Nemocnice
Do r. 1940 v tomto domě sídlil útulek pro židovské dívky, po jeho přestěhování a přestavbě budovy zde byla zřízena nemocnice s kapacitou zhruba pěti desítek lůžek pro židovské pacienty.
U staré školy 1, Ambulance
Ambulatorium pražské židovské obce (dříve gynekologická ordinace) čítající sedmnáct oddělení představovalo za protektorátu jedno z mála...
Fibichova ul., Starý židovský hřbitov na Olšanech
S rozšířením protižidovských opatření vstoupil v květnu 1940 v platnost zákaz vstupu do pražských veřejných parků a sadů.
Scharnhorst-Kaserne Svobody
Bezprostředně po skončení války byl ve sběrném táboře v tehdejších Scharnhorstových kasárnách (dnešní ZŠ Emy Destinové) na náměstí Svobody v Praze-Dejvicích, nedaleko...
Dům v ulici Pod Bořislavkou
V tomto domě plánovala rodina Stölzigových krátce před koncem války útěk do Benešova nad Ploučnicí, otcova rodiště, s kufry již sbalenými.
Nádraží Dejvice
Po několika týdnech – přesné datum není známo – byli internovaní dopraveni z kasáren na nádraží Praha-Dejvice.
Městská knihovna
Roku 1942 se stal ředitelem Městské knihovny v Praze Jan Grmela, který za První republiky překládal všechny známé pražské německé autory.
Německé kasino
V Německém kasinu (Německém, později Slovanském domě) v ulici Na Příkopech sídlilo sdružení umělců a spisovatelů...
Prager Tagblatt
Roku 1924 vstoupil do redakce Prager Tagblattu spisovatel Max Brod, dle svého dopisu Leoši Janáčkovi „aby pravidelně referoval o českém umění a kultuře, což je zajisté velkým pokrokem ve směru porozumění mezi národy“.
Arbeiter Illustrierte Zeitung
První číslo týdeníku Arbeiter Illustrierte Zeitung vydalo v roce 1924 berlínské nakladatelství Williho Münzenberga Neuer Deutscher Verlag.
Gegen-Angriff
Gegen-Angriff („Protiútok“) byl jedním z prvních periodik vydávaných pražskými exulanty. Jeho první číslo se objevilo v prodeji v dubnu 1933.
Neue Weltbühne
Týdeník Weltbühne byl založen v roce 1905 Siegfriedem Jacobsohnem v Berlíně a jeho zaměření bylo původně čistě literárně-kritické.
Jáchymova 3
V roce 1920 byla v Praze otevřena soukromá židovská obecná škola, u jejíhož založení stála sionisticky orientovaná část židovské menšiny.
Na Poříčí 32
V tomto domě žil ve třicátých letech Adolf Dauber, přezdívaný Dol či Dolfi, židovský houslista a skladatel, který vystupoval ve dvacátých...
Bertramka - Mozartova obec
Bertramka, letní vila rodiny Duškovy na Smíchově, je slavná tím, že zde bydlel Wolfgang Amadeus Mozart při svých návštěvách v Praze roku 1787 a 1791.
Pěvecký spolek Hlahol a sborová organizace
Pražský pěvecký sbor Hlahol patří k nejznámějším českým pěveckým spolkům. Hrál důležitou roli v době tvoření českého národního pojetí...
Neues deutsches Theater (Nové německé divadlo)
Od šedesátých let 19. století byl divadelní život v Praze fakticky rozdělen na německý a český. Hlavní scéna českého divadla byla od roku 1883...
Wilsonovo nádraží (dnešní Hlavní nádraží)
Pro mnohé navrátilce začínal návrat do Prahy právě na Wilsonově nádraží, dnešním Hlavním nádraží. Bylo tomu tak i u Lízy Scheuerové...
Rašínovo (dříve Palackého) nábřeží 4
Domy na nábřeží mezi Palackého a Jiráskovým mostem byly postaveny na konci devatenáctého století v honosném stylu.
Belgická 25
Tato budova byla postavena v roce 1898 a od začátku sloužila jako sirotčinec židovských chlapců. Po válce byla budova využita opět jako útočiště pro nezletilé děti...
Nemocnice Bulovka
Nemocnice na Bulovce byla otevřena v roce 1931 a stala se velice rychle jednou z nejdůležitějších nemocnic v Praze.
Veverkova 25
V krásném rohovém funkcionalistickém nájemním domě, postaveném v roce 1938, bydlela těsně před válkou i po válce Doris Elsnerová (nar. 1924).
Jáchymova po roce 1945
Po osvobození v květnu 1945 se již židovská škola v Praze v Jáchymově ulici neotevřela. Velká část úředních školních dokumentů se za války ztratila...
Ruský dům na Třídě krále Alexandra
Jako druhý ze tří obytných domů postavených ruskou emigrací v Dejvicích a Bubenči vznikla budova na dnešní třídě Jugoslávských partyzánů.
Dvojdům Patriotika
Dvojdům „Patriotika“ v Koulově ulici z počátku třicátých let je nejmladším ze tří dejvických obytných domů realizovaných ruskou emigrací.
Sídlo sovětské kontrarozvědky Směrš
Vila, která dnes spadá do správy Ministerstva obrany a v níž sídlila v protektorátních letech Ústředna pro židovské vystěhovalectví...
Archeologický institut N. P. Kondakova
V druhé polovině třicátých let sídlil v tomto domě Archeologický institut N. P. Kondakova. Ten vznikl transformací Seminaria Kondakoviana...
Profesorský dům
Nejstarší ze tří dejvických obytných domů postavených ruskou emigrací realizovalo „Česko-ruské profesorské stavební a bytové družstvo v Praze“...
Sídlo SoPaDe v Praze
V květnu 1933 uprchli přední sociální demokraté přes Saarbrücken do Československa a unikli tak nacistickému pronásledování.
Sídlo Sociálnědemokratické pomoci uprchlíkům
Němečtí sociálnědemokratičtí uprchlíci potřebovali právě z počátku, po příchodu do Československa, pomoc. Někdo se o ně musel postarat...
Ubytovna pro uprchlíky v hotelu Ritz
Hotel, vystavený v letech 1923–1924, sloužil později jako zotavovna československých veteránů z první světové války.
Erich Ollenhauer
V dnešních Dejvicích bydlel v pražském exilu mezi lety 1933 a 1938 člen exilového vedení německých sociálních demokratů Erich Ollenhauer.