Arco kavárna

Arco kavárna

Předválečné Praze dominovaly tři kavárny, kde se pravidelně a dlouhodobě scházela mezinárodní společnost podílející se na kultuře země v evropském měřítku. Kavárnami intelektuálních elit, kde se rodila budoucnost a kavárenský projev ji spoluvytvářel, jsou Slavia, Union a Arco.

Bohémské a tvůrčí kruhy kavárny Arco tvořili spisovatelé píšící německy, pražští Němci s Maxem Brodem coby ústřední postavou, a řady dalších literátů německého expresionismu. Slavná éra kavárny začala rokem 1909 a trvala přes první světovou válku. Potkali bychom zde Werfela, Urzidila, Kische, Broda, Kafku, Leppina, Picka, Haase, Polaka, Milenu Jesenskou, malíře Feigla, Nowaka a Karse, ale také třeba Maxe Švabinského, jak jej zachycuje s novinami kresba Hugo Boettingera z roku 1912.

Podle vzpomínek spisovatele Františka Langera byla právě kavárna Arco tím podnikem, kde se česko-německé a židovské světy prolínaly: „Vztah mezi námi a mladými německými autory byl velmi přátelský. Zajímali jsme se o své práce, vyměňovali si svá prvorozeňata a Brod a Pick se už tehdy starali o českou hudbu a literaturu a převáděli je přes jazykové hranice.“

Ještě v roce 1923, v době rodící se Velké Prahy po vzniku republiky, informuje o kavárně Arco deník Bohemia: „Zde v letech 1910 až 1915 měla domov mladá německá literatura, zde byly čteny poprvé básně, které se později staly slavnými v celém Německu. (…) Dnes je to jinak. Již ne zpěv, ale hněv, již ne píseň, ale tíseň – zboží je středobodem všech rozhovorů. Už ne burza literatury, ale burza produktů má tu filiálku. Kromě toho zde popíjejí cizinci, kteří přijeli na nedaleké nádraží, svou první pražskou kávu.“

Více o tématu:

Eva Bendová – Tomáš Dvořák – Šárka Kořínková, Pražské kavárny a jejich svět, Paseka, Praha 2008

Eva Bendová, Kavárenská architektura. Prostor kaváren v návrzích a realizacích architektury v Praze první poloviny 20. století, disertační práce, FF UK, v tisku.

Autorka článku: Eva Bendová

[contact-form-7 404 "Not Found"]
cs_CZ
en_GB pl_PL de_DE cs_CZ