Warning: "continue" targeting switch is equivalent to "break". Did you mean to use "continue 2"? in /data/www/htdocs/praha.mkc.cz/wp-includes/pomo/plural-forms.php on line 210

Warning: session_start(): Cannot start session when headers already sent in /data/www/htdocs/praha.mkc.cz/wp-content/plugins/wiloke-listgo-functionality/app/Register/RegisterWilokeSubmission.php on line 5

Warning: session_start(): Cannot start session when headers already sent in /data/www/htdocs/praha.mkc.cz/wp-content/themes/listgo/admin/class.wiloke.php on line 476
Bydlení – praha.mkc.cz

Bydlení

Bydlení

Po příchodu do Prahy si romští migranti ze Slovenska museli najít bydlení. Některým v této situaci pomáhal přímo úřad nebo zaměstnavatel, jiní situaci museli řešit sami – provizorním bydlením u příbuzných, na různých místech (například včetně stavenišť), nebo tak, že se usazovali v neobydlených bytech (často ve špatném stavu). I bydlení těchto lidí musel dříve nebo později místní úřad řešit – rozhodnutím o poskytnutí tzv. dekretu nebo nájemní smlouvy. Obecně se zdá, že Romové (nejen v Praze) byli místními úřady umisťováni do bytů horší kvality. Tak o tom mluví i jedna z pamětnic, která žila se svým manželem a dětmi na Arbesově náměstí, v bytě 1+1 bez vody: „Sklepy obývali pouze Romové, gádžové měli normální byty, ale Romové byli rádi, že platí menší nájem, bydleli v domech, které nikdo nechtěl. Pak se říkalo, že Romové ty domy ničí.“[1]

My jsme dostali přidělený byt na Praze 1, v Karlově ulici. Dali nás do jednoho bytu ještě s jinou rodinou, měli stejné příjmení, tak si mysleli, že jsme rodina. Ale vycházeli jsme spolu dobře. Bydleli jsme tam takhle společně několik let, pak se odstěhovali někam na statek mimo Prahu. […] V Karlovce kolem nás nebylo moc dětí, jen my a ještě jeden kluk našeho neromského souseda. […] Chodili jsme na nákup nebo vypomáhat těm starším sousedům, co bydleli kolem. […] Všechno to mám dodnes před očima.[2]

[Na Lidické] bývala mlékárna, cukrárna, kino Maják. My jsme tam jako děti běhali, nějací gádžové tam každý den prodávali noviny Večerní Praha. A my bydleli, to bylo takové parkoviště, velký dvůr, kolem kterého bylo dokola hodně domů. Dodnes to tam je, takový vnitřní blok. A tam jsme bydleli i my, i gádžové. Děti se spolu hodně znaly, vyrůstali jsme společně s gádžovskými dětmi. S některými jsem dodnes v kontaktu…[3]

[1] My jsme bydleli v suterénu. (A andro kher tiž bešenas o gadže, na? – Na, ča o Roma.) Le gadžen sas normalňe kajse biti. Ale le Romen na sas. Ale on sas rado, že na poťinen ajci but najem. (Rozhovor s B. Virágovou, 21. 7. 2014).

[2]Rozhovor s O. Fečovou, 10. 11. 2014.

 

Autorka článku: Romana Hudousková

de_DE
cs_CZ en_GB pl_PL de_DE