Warning: "continue" targeting switch is equivalent to "break". Did you mean to use "continue 2"? in /data/www/htdocs/praha.mkc.cz/wp-includes/pomo/plural-forms.php on line 210

Warning: session_start(): Cannot start session when headers already sent in /data/www/htdocs/praha.mkc.cz/wp-content/plugins/wiloke-listgo-functionality/app/Register/RegisterWilokeSubmission.php on line 5

Warning: session_start(): Cannot start session when headers already sent in /data/www/htdocs/praha.mkc.cz/wp-content/themes/listgo/admin/class.wiloke.php on line 476
Kina – praha.mkc.cz

Kina

Kina

Maják, Arbes, Sofie – kina na Smíchově

Když pamětnice vzpomínají na život ve smíchovské čtvrti, celkem samozřejmě zmiňují i některá z místních kin: Maják, Arbes a Sofie.

V neděli o půl jedenácté ráno jsme chodili na pohádky. Lístek stál dvě koruny, Eskymo padesát haléřů. Chodily jsme my, děti, jenom jsme přeběhly ulici. My jsme totiž naproti kinu bydleli.[1]

Můj manžel – protože já v neděli ráno připravovala jídlo – tak on vzal malého a šel s ním na pohádky (pak to kino zrušili). A když přišel domů, už bylo na stole teplé jídlo.[2]

Kino Arbes stálo na Arbesově náměstí číslo 753, kino Maják se (od roku 1914) nacházelo v Lidické ulici, číslo 312, kino Sofia, dříve kino Na Knížecí, v ulici Ostrovského, č. 646. Všechna ukončila svou činnost po r. 1991, v současnosti se na jejich místě provozují kasina a fitness centrum.

Pamětnice vzpomínají na svá oblíbená představení – staré české filmy, pohádky, válečné a ruské filmy, při jejichž promítání se v kině sešlo spoustu Romů z okolí: populární byla mimo jiné československá pohádka Pyšná princezna (1952) nebo zfilmovaná dramatická povídka Muzikantská Liduška (1940). Velkým hitem se stal (nejen) mezi Romy zfilmovaný příběh náčelníka Apačů, Vinnetou (1962–65).

Ježíšku, mně mohlo být kolik? Asi deset let, když mi maminka na tenhle film koupila lístek. Mně a mojí sestře. Kolikrát jsme ten film viděly, ježišmarja, asi stokrát! No já určitě! A potom byla revoluce a už jsme měli děti a Vinnetoua vůbec nikde nehráli. Až najednou na Vinohradech, v Radio paláci, tam ho dávali. Tak jsme se sebrali a šli se podívat. Asi takových deset patnáct let jsme to neviděli. A jak jsme byli uvnitř, a jak jsme se na ten film koukali, tak jsme vzpomínali na to všechno, když jsme byli mladí…[3]

[1]Odoj kurke tosara o půl jedenáctej džahas pre pohadka. Listkos duj koruni, Eskymo padesát halířů. (A kaha tumen phirenas odoj?) O čhave ča. Pre aver sera amen bešahas, pre aver sera. Predžahas a imar samas odoj. (Rozhovor s pamětnicí, 25. 9. 2014)

[2]Paľik imar man sas čhave, man duj, a miro rom, me tosara tavas te chal kurke a ov lelas le ciknes a džalas leha tiž pre pohadka. A paľis zrušinde. A avelas khere a imar sas tato te chan…“ (Rozhovor s pamětnicí, 25. 9. 2014)

[3]Ježíšku! Mange sas keci? Asi deš berš, kana e daj mange cinďa o listki pr‘oda kinos. Mange the la pheňake. No, kecivar amen dikhľam kada kinos, sa? Ježišmarja, može sto raz! No, dikhľam. No me určiťe! A paľik sas revoluce a imar amen sas čhave a vubec na hrajinenas ňikhaj o Vinetu. Až jekhvar najednou kerde jekh, že pro Vinohrady, Radio palác, že odoj hrajinen. No, skiďňam pes, gejľam te dikhen. Asi dvacet, kajse patnact roki na dikhľam. No a samas odoj andre a sar dikhahas pr‘oda kinos, tak peske vzpomňinahas savoro, sar samas terne…(Rozhovor s pamětnicí, 25. 9. 2014)

Texty o životě Romů v poválečné Praze by nevznikly bez spolupráce s romskými pamětníky z Prahy. Se všemi z nich jsme v průběhu několika měsíců nahrávali jejich vyprávění o historii jejich rodin, jejich příchodu do Prahy ze Slovenska a způsobu, jakým se v Praze v průběhu několika desítek let zabydlili. Těchto individuálních i společných setkávání se zúčastnili: Olga Fečová, Ladislav Goral, Monika Grundzová, Božena Virágová a další dvě pamětnice, které se rozhodly zůstat v anonymitě. Vyprávění probíhalo z drtivé většiny v romštině, která je pro tyto pamětníky jejich rodným jazykem. Všem jim děkujeme za důvěru a ochotu se s námi o svoje vzpomínky podělit. Věříme, že jejich vyprávění bude pro návštěvníky stránek stejně poutavé, jako bylo pro nás. Na realizaci rozhovorů a tvorbě textů se podíleli Romana Hudousková a Jan Ort, pod vedením Heleny Sadílkové (Seminář romistiky KSES FFUK – www.romistika.eu).
Autorka článku: Romana Hudousková
de_DE
cs_CZ en_GB pl_PL de_DE