Národní muzeum

Národní muzeum

Čelu Václavského náměstí dominuje velkolepá novorenesanční budova Národního muzea. Instituce Národního muzea vznikla v roce 1818 na podnět aristokratů Kašpara Maria hrabě Šternberka a Františka Antonína hrabě Kolovrat-Libštejnského. Původní název zněl Společnost Vlasteneckého muzea v Čechách, od roku 1854 Museum Království Českého. Od roku 1827 vydávala Společnost časopis a tehdy vznikl i muzejní fond Matice česká. Sbírky Vlasteneckého muzea byly původně uskladňovány v prostorách kláštera u kostela sv. Jakuba na Starém městě, přibližně od poloviny devatenáctého století pak v Nosticově paláci. V druhé polovině devatenáctého století se Společnost snažila získat stálé prostory pro své účely a v roce 1876 získala parcelu v horní části Václavského náměstí. Stavba Muzea probíhala v letech 1885 až 1890 podle projektu architekta Josefa Schulze. Slavnostní otevření se konalo 18. dubna 1891. Na výzdobě se podílela řada významných umělců, např. sochaři Bohuslav Schnirch, Antonín Wagner, Antonín Popp a malíři Vojtěch Hynais, Václav Brožík či Julius Mařík. Za dobu své existence prošlo Muzeem tisíce výstav. Jeho součástí je také řada vědeckých pracovišť, knihovna a archiv.

Národní muzeum za dobu své existence figurovalo v několika významných dějinných událostech a zvratech, které se několikrát i podepsaly na podobě budovy. Krátce po okupaci v Muzeu sídlily jednotky nacistické armády. Na konci války poznamenala budovu nejdříve střelba, později i bombový letecký útok, který poškodil střední trakt budovy s pracovnami a zoologickými sbírkami. Další škody utrpělo Národní muzeum během srpnové okupace armádami Varšavské smlouvy. Hlavní průčelí budovy se stalo cílem střelby sovětských vojáků na domnělé kontrarevolucionáře. O rok později se před budovou u kašny upálil student Jan Palach na protest proti okupaci a pasivitě české společnosti. Dalším ohrožením se staly územní změny a dopravní modernizace města. Při výstavbě linky metra A došlo k několika poškozením (ztráta litinových umělecky zdobených vlajek, trhliny ve zdivu atd.). Jedním z nejvážnějších rizik se stalo vybudování tzv. severojižní magistrály, která obklopila Muzeum ze dvou stran jízdními pruhy. Od té doby je tak budova namáhána neustálým hlukem, vibracemi a zvýšenou prašivostí. V současné době probíhá v historické budově Národního muzea rekonstrukce.

[contact-form-7 404 "Not Found"]
cs_CZ
en_GB pl_PL de_DE cs_CZ