Národní muzeum

Národní muzeum

Vedle toho, že Národní muzeum slouží od sklonku devatenáctého století jako symbol národa, je také jevištěm nejdůležitějších politických událostí v Praze. Dokonce i za okupace se za jeho zdmi odehrávalo jedno, pravda o něco méně hlasité drama – drama, v němž figurovaly okultní nauky, nacistická vláda a muž jménem Jan Kefer. Okultní praktiky jako astrologie, vykládání tarotových karet, alchymie či léčení pomocí víry mají v Praze dlouhou tradici a v meziválečném období zde vzkvétaly díky velkému množství organizací. Kefer, který byl v Národním muzeu zaměstnán jako knihovník, patřil k nejslavnějším okultistům své doby a byl zakladatelem Universalie, jež plnila funkci zastřešující okultistické organizace.

Kefer byl zároveň mentorem řady mladých Pražanů včetně Jiřího Smíchovského. Smíchovský byl nadšeným okultistou a po návratu ze západní Evropy do Prahy v roce 1929 tento svůj koníček s velkou vášní kultivoval. Bádáním ve starobylých textech strávil v Klementinu a Národním muzeu bezpočet hodin, udržoval důvěrný vztah s nejproslulejšími pražskými okultisty a dlouhé večery trávil prováděním obřadů s vybranou skupinou blízkých přátel.

Životy obou mužů se opět protly po obsazení Prahy nacisty, kdy se ze Smíchovského stal informátor a agent-provokatér Sicherheitsdienstu. Když v květnu roku 1941 Hitlerův zástupce a zapálený okultista Rudolf Hess uprchl do Anglie, rozzuřený Hitler rozpoutal Aktion Hess – masové zatýkání okultistů po celé říši i protektorátu. Ukázalo se, že pražští gestapáci byli obzvlášť aktivní, neboť, jak ve své výpovědi před poválečným tribunálem uvádí Smíchovský, měli za to, že okultisté přispívali k šíření protiříšských postojů mezi Čechy. Okultisté údajně měli rovněž vyvolávat z minulosti české hrdiny či sesílat kletby na Hitlera a německé vojáky.

Smíchovský ve své výpovědi věnuje popisování úspěšnosti Aktion Hess v Praze a uvěznění zdejších okultistů poměrně dost času. Všechny nepřímé důkazy včetně jedné poválečné výpovědi nasvědčují, že Smíchovský poskytl Sicherheitsdienstu jména okultistů, a to včetně Keferova. Ten byl v srpnu roku 1941 poslán do koncentračního tábora, kde krátce poté zemřel.

Ve své výpovědi Smíchovský nicméně tvrdí, že Kefera zradil jistý český architekt, kterého měl údajně slavný okultista podvodně připravit o 50 000 korun. Smíchovský, bezpochyby motivován snahou distancovat se od Keferova zatčení a zavraždění, neváhá napadnout ani charakter svého dřívějšího mentora. Obecně jsou pasáže jako tato pro celý soudní dokument typické. Smíchovský očerňuje lidi, které zradil, zradu však popírá a zároveň vyzdvihuje vlastní intelektuální schopnosti a vychvaluje vlastní dobře odvedenou práci.

 

Autor článku: Michael Polák

en_GB
cs_CZ pl_PL de_DE en_GB