Masarykovo nádraží
Mnichovskou dohodou z 30. září 1938 byly německojazyčné oblasti Československa připojeny k nacistickému Německu. Mnohým sociálním demokratům a komunistům, kteří se nacistům postavili, nezbylo než utéct do českého vnitrozemí. Spolu s řadou židů a Čechů uprchli většinou do Prahy. Všichni si uvědomovali, že v Praze nebudou v bezpečí nadlouho. Tušili, že Hitler dřív nebo později zahrne do německého území i zbytek československého státu, což pro ně představovalo ohrožení na životě.
Slezská ulice
O získání víz pro sudetoněmecké uprchlíky se starala hlavně Britka Doreen Warriner, jež se ve své kanceláři ve Slezské snažila organizovat navazující cesty. Pár dní po příchodu německých vojsk 15. března 1939 prohledalo kancelář Doreen Warriner, zařízenou sociálnědemokratickou stranou DSAP, gestapo a zabavilo její obsah, včetně pasů uprchlíků.
Hlavní nádraží
V důsledku mnichovské dohody uprchlo mnoho sudetoněmeckých odpůrců nacismu, sociální demokraté i komunisté, Češi a židé z pohraničních oblastí Československa do bezpečného vnitrozemí, především do Prahy. Sudetoněmeckým sociálním demokratům bylo jasné, že nacisté dříve či později dorazí i do Prahy. Z tohoto důvodu se za podpory britských dobrovolníků organizovala emigrace do bezpečných cílových zemí. K nim patřily zejména Švédsko, Velká Británie (s pozdějším pokračováním do Kanady), Norsko a Belgie.
Ve Smečkách
V důsledku mnichovské dohody uprchlo mnoho sudetoněmeckých odpůrců nacismu, sociální demokraté i komunisté, Češi a židé z pohraničních oblastí Československa do bezpečného vnitrozemí, především do Prahy. Sudetoněmeckým sociálním demokratům bylo jasné, že nacisté dříve či později dorazí i do Prahy. Z tohoto důvodu se za podpory britských dobrovolníků organizovala emigrace do bezpečných cílových zemí. K nim patřily zejména Švédsko, Velká Británie (s pozdějším pokračováním do Kanady), Norsko a Belgie.
Kamzíková ulice
Marie Schmolková se narodila roku 1893 do pražské židovské rodiny. Roku 1924 odcestovala do Palestiny a stala se sionistkou. Po převzetí moci nacisty v Německu roku 1933 pomáhala Schmolková německým židům, antifašistům a dalším odpůrcům nacismu. Roku 1936 se stala předsedkyní zastřešujícího svazu všech československých organizací pomáhajících uprchlíkům. Téhož roku se zúčastnila bezúspěšné uprchlické konference v Évianu. Na její žádost přišli do země britští dobrovolníci, aby pomáhali uprchlíkům. Mezi nimi i Nicholas Winton a Doreen Warriner. Po příchodu wehrmachtu do Prahy 15. března 1939 byla přesvědčená sociální demokratka Schmolková zatčena. Po několika měsících byla z vazby propuštěna. Odešla do Paříže a s vypuknutím války do Londýna. Zemřela v březnu roku 1940 na infarkt.
Velvyslanectví Spojeného království Velké Británie a Severního Irska v Praze
Obsazením Sudet nacisty v roce 1938 bylo mnoho židů, sociálních demokratů a komunistů nuceno uprchnout do vnitrozemí Čech. Když se uprchlická situace v Praze a jejím okolí vyhrotila, přišli na pomoc kvakeři, aby zmírnili utrpení lidí a pomohli jim při dalším útěku přes gdaňský koridor na západ. Dvě z nich, sestřenice Tessa a Jean Rowntree, byly přítomny od začátku a pomáhaly organizovat transporty, např. vyřizovaly formality a sestavovaly seznamy pro britské velvyslanectví, a zapojovaly se do zaopatření uprchlíků v nouzi. Role Náboženské společnosti přátel (kvakerů) v pomoci uprchlíkům je v dnešní české společnosti prakticky neznámá. V minulých letech v Praze opět vzniklo místo pro konání kvakerských pobožností, kde se konají pravidelná setkávání.
Hotel U Hvězdy
V důsledku mnichovské dohody uprchlo mnoho sudetoněmeckých odpůrců nacismu, sociální demokraté i komunisté, Češi a židé z pohraničních oblastí Československa do bezpečného vnitrozemí, především do Prahy. Sudetoněmeckým sociálním demokratům bylo jasné, že nacisté dříve či později dorazí i do Prahy. Z tohoto důvodu se za podpory britských dobrovolníků organizovala emigrace do bezpečných cílových zemí. K nim patřily zejména Švédsko, Velká Británie (s pozdějším pokračováním do Kanady), Norsko a Belgie.
Hans Kelsen
Hans Kelsen (* 11. října 1881 v Praze, Rakousko-Uhersko; † 19. dubna 1973 v Orindě u Berkeley, USA) patří k nejvýznamnějším právním vědcům 20. století. Značně přispěl zejména ke státnímu a mezinárodnímu právu i k právní vědě. Kelsen je považován za architekta rakouské spolkové ústavy z roku 1920, která platí z velké části dodnes.
Paul Adler
Paul Adler (narozen 4. dubna 1878 v Praze, Rakousko-Uhersko, zemřel 8. června 1946 ve Zbraslavi u Prahy) byl česko-rakouský spisovatel, novinář a překladatel.
Hotel Adria
V září 1927 získalo Osvobozené divadlo vlastní licenci, spolu s ní získalo i lukrativnější prostory v pasáži Adria na Václavském náměstí, kam se přesunulo z malostranské Umělecké besedy.
Kostel Panny Marie Vítězné
Bývalý hotel „U staré pošty“ (Zur alten Post; Maltézské náměstí 8/480)
Křižovnické náměstí (Kreuzherrenplatz)
Bývalé Františkovo nábřeží (od roku 1952 Smetanovo nábřeží)
Pomník císaře Františka I. (Krannerova kašna)
Čtenářský a řečnický klub německých studentů (Národní 12)
Ferdinandova třída (Ferdinandstraße, od roku 1919 Národní třída)
Hlavní nádraží
Hlavní (Wilsonovo) nádraží v Praze bylo pro určitou část migrujících Romů místem, kde začínal jejich nový život v poválečných českých zemích...
Arbesovo náměstí
V českých a moravských městech, kde Romové ze Slovenska nově začínali žít, bylo jedním z důležitých center jejich života jako komunity určitá veřejná prostranství.
Arco kavárna
Předválečné Praze dominovaly tři kavárny, kde se pravidelně a dlouhodobě scházela mezinárodní společnost podílející se na kultuře země v evropském měřítku.
Velvyslanectví Spojeného Království Velké Británie A Severního Irska
Když v březnu 1939 německý wehrmacht obsadil Prahu a zřídil tzv. Protektorát Čechy a Morava, nezbylo mnoha odpůrcům nacionálního socialismu než uprchnout na velvyslanectví.
Rudolfinum
Někdejší Dům umělců byl po roce 1918 sídlem československého parlamentu. Tak se stal centrem české politiky, která se po roce 1933...
Mánes kavárna
Kavárna byla součástí dnes památkově chráněného komplexu budov Mánes postaveném v čistém funkcionalistickém stylu. Navrhl jej pro Spolek Výtvarných umělců Mánes...
Kavárna v Obecním domě
„Musíme ještě do Repre, Tvrdošíjní tam mají vždy v pondělí schůzi,“ píše v prosinci roku 1918 malíř Jan Zrzavý příteli Johannesu Urzidilovi.
Tůmova kavárna
Tůmova kavárna v Lazarské ulici byla typickou obyčejnou literární kavárnou meziválečné Prahy.
Continental
Kavárna Continental existující na frekventované a promenádní třídě Prahy přes padesát let, tedy přes dvě generace, je opředena řadou vzpomínek stolních společností.
Na Hromádkové
Pro tzv. slovenské Romy, kteří tvořili většinu mezi Romy, kteří přicházeli po druhé světové válce do českých zemí, patřila hudba po staletí k tradičním a prestižním způsobům obživy.
Městská knihovna
Každodenní život uprchlíků z Říše byl utvářen především nezaměstnaností. Bylo jim zapovězeno přijmout jakoukoliv práci.
Jáchymova 63/3
V budově, která byla postavena v roce 1908 primárně jako školní budova pro náboženskou školu při pražské židovské obci a kde až do roku 1942 fungovala židovská obecná škola...
Na Příkopě- Slovanský dům
Ulice Na Příkopě byla jednou z těch nejvýznamnějších v pražském centru. V dnešním Slovanském domě sídlil do roku 1945 Německý dům.
Dům rodiny Deutschů
Na adrese Na Příkopě 25 měl do roku 1938 optiku Moritz Deutsch. Moritz, jeho žena Maria a jejich syn Karl Wolfgang byli přesvědčení a velmi angažovaní sociální demokraté.
Ve Smečkách 27
V ulici Ve Smečkách měl sídlo Bildungsverein deutscher Arbeiter (Vzdělávací spolek německých pracujících).
Šumická vinárna
Pro tzv. slovenské Romy, kteří tvořili většinu mezi Romy, kteří přicházeli po druhé světové válce do českých zemí, patřila hudba po staletí k tradičním a prestižním způsobům obživy.
Hotel Ambassador
Po příchodu Romů ze Slovenska vznikaly na českém území jednak nové romské kapely na základě kontaktu s romskými hudebníky z jiných míst...
Lidická ulice
Romské rodiny přicházející ze Slovenska z jedné nebo i z několika romských vesnických komunit, mezi kterými historicky existovaly úzké sociální vztahy, se obvykle snažily zůstat pohromadě na jednom místě i v českých zemích.
Pražské uhelné sklady
Mezi profese, kterými se zejména ve větších městech včetně Prahy živili romští muži, patřila práce v uhelných skladech. V Praze tyto podniky sídlily v několika čtvrtích.
Biograf Koruna
Od 30. let 20. století byl na této adrese známý jídelní automat. 23.10.1914 zde bylo otevřeno kino. Promítaly se zde zejména detektivky s Ernstem Reicherem...
Prager Tagblatt
Na Václavském náměstí a v jeho bezprostředním okolí sídlila v minulosti řada novinových redakcí, tiskáren a nakladatelských domů. Na konci devatenáctého století...