Ruský dům na Třídě krále Alexandra

Ruský dům na Třídě krále Alexandra

Jako druhý ze tří obytných domů postavených ruskou emigrací v Dejvicích a Bubenči vznikla budova na dnešní třídě Jugoslávských partyzánů. Družstvo Společný domov, které po roce 1927 stavbu realizovalo, mělo úzké vazby na Ruský zahraniční historický archiv a na Stranu socialistů-revolucionářů (eserů), jednu z nejvlivnějších politických sil předrevolučního Ruska. Její hlavní představitelé našli ve dvacátých letech z velké části útočiště právě v Praze (v Československu dožila i spoluzakladatelka strany, „babička ruské revoluce“, Jekatěrina Breško-Breškovskaja).

V domě bydlelo mnoho významných vědeckých osobností včetně historika a ve třicátých letech předsedy Ruské historické společnosti Alexandra Alexandroviče Kizevettera, byzantologa a historika umění Nikolaje Lvoviče Okuněva, historika a profesora Karlovy univerzity Antonije Vasiljeviče Florovského a archeologa a po větší část třicátých let ředitele Archeologického institutu N. P. Kondakova Nikolaje Petroviče Tolla.

Na této adrese sídlila též restaurátorská a umělecká dílna spolupracující s Archeologickým institutem N. P. Kondakova. A ve třicátých letech zde bydlel také filosof a spisovatel Konstantin Alexandrovič Čcheidze, jeden z nemnoha příslušníků exilu, kteří byli v roce 1945 deportováni a vězněni v SSSR a kteří se zároveň po roce 1955 vrátili zpět do ČSSR.

Text vznikl ve spolupráci se spolkem Živé město za finanční podpory Městské části Praha 6.

 

Autor článku: Jakub Hauser

 

de_DE
cs_CZ en_GB pl_PL de_DE