Veletržní palác

Veletržní palác

Period1939-1945
ThemaPetr Ginz

10. X. 1941 (Pátek)
Dopoledne ve škole, Ehrlich z vedlejší třídy odjíždí v pondělí prvním transportem pěti tisíc Židů do Polska. Každý si smí vzíti s sebou 50 kg zavazadel, peníze, deky, jídlo a pojistky.
Odpoledne (večer) tu byla Eva II. a Hanka Steinerová.

13. X. 1941 (Pondělí) 
Není škola, protože je v pondělí a v úterý Sukot.
Dostal jsem obsílku, abych šel do školy plnit pytle pilinami.
Dopoledne jsem udělal s partou, ve které byl i Pavel G., šedesát pytlů. Odpoledne jsme vycpali přes osmdesát pytlů.  Bylo jich až ke stropu. Piliny přivezla dvě auta. Hotové pytle jsou posílány do Veletržního paláce, kde se mají Židé před cestou do Polska pět dní zdržet. Na pytlích budou asi spát.
Přijel strýček Jarda D. z Hradce, večer odešel k Horálkovi.
Byla tu též Eva II.

3. XI. 1941 (Pondělí) 
Dopoledne ve škole. Dostali jsme dopis od židovské obce, abychom se dostavili do Regnartovy ulice a podepsali, že nic arijcům neprodáme ani nedáme. Odpoledne doma.
Tatínek byl od 10 do 5 hodin na výstavišti na práci, k níž byl v sobotu povolán.

3. II. 1942 (Úterý)
Dopoledne ve městě, odpoledne doma.
V noci v ½ 12 přišel zřízenec od obce, že má tatínek ráno ve čtvrtek nastoupit na výstaviště. Byl veden jako automechanik, a proto si tatínka vybrali, nehledíce na smíšený sňatek.
Byl hrozný šupec, připravovali jsme všechno na cestu, Kohnerovi nám pomáhali. Naštěstí tatínek dostal horečku a od obce přivolaný dr. Lang obci vzkázal, že tatínek je neschopen transportu. Ovšem jsme byli velmi rádi.

 

Petr v Terezíně popsal svůj odjezd do Terezína ze dne 22. 10. 1942, ten však už není součástí jeho deníků. Následující část textu psal zašifrovaným písmem, které se podařilo jeho sestře Evě – Chavě Pressburger vyluštit. Místa, která se vyluštit nepodařilo, jsou vyznačena […].

 

… „V osm hodin večer jsem nastupoval. Jeli jsme elektrikou do Veletrhu. Totiž Židé, kteří byli v transportu, dostali od žid. obce poukaz na ježdění elektrikou. To se musela předložit legitimace a osobní doklad, zaplatit a pak teprve se mohlo jet. Ještě já […], tak tatínek v elektrice se dovolával ostatních pasažérů a vykládal jim, jaké je to těžkost. Naším transportem začínají vlastně ty transporty míšenců. Dojeli [jsme] do Veletrhu, byla […] tma. Tatínek se se mnou rozloučil. Několikrát mě políbil a tetička Naďa dala mi poslední pusu. […] vzal […] z kanceláře. Bylo přiděleno mi nové číslo 446. Jak se vlastně náš transport jmenuje? Ještě nevěděli. Předal jsem zavazadla v optimistické naději, že je ještě někdy uvidím.“   


 

Více o Veletržním paláci nebo Nádraží Bubny najdete pod hesly Sammellager a Bahnhof Bubny na této mapě. 

 


Pojmy: 
Sukot – židovská svátek. Den, kdy si Židé připomínají putování pouští do Zaslíbené země.

Zdroje: 
PRESSBURGER, Chava. Deník mého bratra. Zápisky Petra Ginze z let 1941-1942. Praha: Trigon, 2004.

de_DE
cs_CZ en_GB pl_PL de_DE