Nicholas Winton war nicht allein: Retter 1938 - 1939

Mnichovskou dohodou ze 30. září 1938 byly německojazyčné oblasti Československa připojeny k nacistickému Německu. Mnohým sociálním demokratům a komunistům, kteří se nacistům postavili, nezbylo než utéct do českého vnitrozemí. Spolu s řadou židů a Čechů uprchli většinou do Prahy. Všichni si uvědomovali, že v Praze nebudou v bezpečí nadlouho. Tušili, že Hitler dřív nebo později zahrne do německého území i zbytek československého státu, což pro ně představovalo ohrožení na životě.
Z tohoto důvodu vznikly početné iniciativy, které se snažily těmto lidem umožnit další cestu do bezpečných azylových zemí. Bez pomoci mnoha domácích i zahraničních dobrovolníků by se mnohým jistě nepodařilo dostat se do bezpečí. Třeba bez Nicholase Wintona, který spolu s dalšími dobrovolníky odvezl několik stovek židovských dětí do Velké Británie. Jeho příběh je dnes již velmi známý. Nebyl ale sám. Doreen Warriner (1904-1972) pracovala pro British Committee for Refugees from Czechoslovakia a podařilo se jí obstarat britská víza pro rodiny sudetoněmeckých sociálních demokratů. V práci pokračovala i po příchodu německých vojsk 15. března 1939. Podporoval ji Robert Stopford, úředník britského velvyslanectví, a kvakerky Jean a Tessa Rowntreeovy.
Ti všichni patří k pražským zachráncům životů v letech 1938 a 1939.

de_DE
cs_CZ en_GB pl_PL de_DE