Robert Grötzsch

Grötzsch, pocházející z prostých poměrů, začal před první světovou válkou psát pro noviny Sächsische Arbeiterzeitung. Roku 1919 se stal šéfredaktorem novin Dresdner Volkszeitung. K tomu napsal i řadu knih pro děti. Roku 1933 uprchl do Prahy. Tam pracoval pro „Neuer Vorwärts“, noviny exilové organizace německých sociálních demokratů, SoPaDe. Kromě toho napsal také exilový román „Wir suchen ein Land“ (Hledáme zemi) a román o dělnických fotbalistech „Tormann Bobby“ (Brankař Bobby). V roce 1938 Grötzsch odešel i s exilovou organizací do Paříže a roku 1941 utekl přes Lisabon do USA, kde byl dále činný jako novinář. Zemřel roku 1946 v New Yorku.

Historik Swen Steinberg o československém exilu Roberta Grötzsche:

Grötzsch vyjádřil svou vděčnost za přijetí německých uprchlíků v roce 1936 v knize „Wir suchen ein Land“ (Hledáme zemi), která tematizuje životní situaci – ale také životní možnosti – emigrantů v Československu: „Museli jsme být vděční, vděční za pohostinnost a ochranu, kterou vyhnancům poskytl jiný národ. Bylo příjemné slyšet kolem sebe češtinu, dennodenně člověku připomínala, že ještě přežívají ostrůvky lidskosti.“ [1]

Vděčnost se vztahovala i na prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka – v románu „Hledáme zemi“ na jiném místě zazní v rozhovoru mezi dvěma německými emigranty při procházce po Praze: „Tohle si zapamatuj, hrad tyčící se nad mlhou. Víš, kdo je to vůdce? Ten, který tam bydlí! I on dřív kul železo… Tady v té zemi zaslíbené můžeme zapomenout na Evropu. Stejně za nic nestojí, ne? Ale jedno musí přetrvat, to si zapamatuj: tenhle velikán na hradě – to je to, co si musíme z Evropy uchovat v paměti.“ [2]

Grötzsch líčí ve své knize z roku 1936 také pohraniční odboj, který hraje centrální roli i v díle Edgara Hahnewalda. Jeho kniha je zároveň podrobnou reflexí identity a orientace německých uprchlíků v Československu roku 1936. Na jiném místě své knihy píše o náladě v ubytovnách pro uprchlíky v ČSR: „Nouze zavála jednoho sem, druhého tam. Kam? Kam? Zůstala jen bída, smutek ze ztráty domova a touha. [3]

Historik Swen Steinberg o Robertu Grötzschovi:

Autor článku: Thomas Oellermann