Hrob Alexandra Brandejse

Alexandr Brandejs, (rodina používala tvar jména Brandeis) 7. září 1848, Hřebečníky u Rakovníka – 19. května 1901, Praha, byl významným statkářem, podnikatelem, mecenášem a přítelem předních českých umělců z poslední třetiny 19. století. Jeho život byl úzce spjat s velkým statkem v Suchdole u Prahy, kde na místním zámečku hostil a finančně podporoval četné významné umělce generace Národního divadla. Mezi jeho hosty patřili malíři jako Mikoláš Aleš, František Ženíšek, Václav Brožík, a sochař Josef Václav Myslbek, který dokonce zvolil Brandejsovy koně Tygra a Arda jako model pro koně svatého Václava na soše na pražském Václavském náměstí.

portrét Alexandra Brandejse od Václava Brožíka

Mikoláš Aleš: „My všichni, kdo jsme znali Brandejsa, víme nejlíp, že to byl šlechetný zanícenec, jenž nás všechny, kdo jsme tam chodili, měl rád – byl doopravdy šťasten, když byl v naší společnosti, a choval se k nám tak roztomilým a srdečným způsobem, že jsme všichni k němu chodili a zajížděli jako k svému bratrskému příteli.”

Alexandr se narodil ve významné rodině Viléma Brandejse a Marie Brandejsové a oženil se s Johannou Witzovou zvanou Jenny, dcerou zámožných rodičů. Alexandr a Jenny vyrůstali v době, kdy padala stará omezení židovského života. Vedle hospodářského a právního uvolnění přinesly Židům politické změny druhé poloviny 19.století i možnost podílet se na českém kulturním a společenském životě. Jeho domov se stal kulturním centrem, kde se scházeli nejen umělci, ale také spisovatelé a architekti. Brandejs projevoval velkou vášeň pro sběratelství – od knih, obrazů a tisků po staré zbraně, nábytek a textilie, čímž naplnil svůj domov uměním a historií. Do jeho života negativně zasáhlo přiostření v česko-židovských vztazích: v roce 1897 mu byl zrušen pronájem suchdolského statku.

Hrob Alexandra Brandejse nalezneme vpravo od hlavního vchodu Nového židovského hřbitova.