Nový židovský hřbitov
Historie židovských hřbitovů a pohřbívání v Praze a českých zemích je úzce spojena s proměnami společenského a právního postavení židovské komunity. Již od středověku se hřbitovy Židů nacházely jinde než pohřebiště ostatních obyvatel, často na základě rozhodnutí vrchnosti, a v mnoha případech byly umístěny na periferiích obcí nebo měst.
V době habsburské monarchie došlo roku 1787 k zásadní změně, kdy bylo z hygienických důvodů zakázáno pohřbívat uvnitř městských oblastí, což vedlo k založení nových hřbitovů mimo zástavbu, včetně těch židovských. To vedlo k založení nových židovských hřbitovů ve větší vzdálenosti od centra města.
V Praze se vyvinula síť židovských hřbitovů, z nichž dva nejslavnější - Starý židovský hřbitov v Josefově a Nový židovský hřbitov na Olšanech - patří mezi významné pamětihodnosti města, navštěvované tisíci turistů ročně. Starý židovský hřbitov v Josefově, založený v 15. století, je dnes považován za jeden z nejvýznamnějších židovských hřbitovů v Evropě, přestože jeho rozloha nepřesahuje jeden hektar. Nový židovský hřbitov byl založený v roce 1890, aby nahradil starší židovské hřbitovy například ten ve dnešní Fibichově ulici, který se nyní nachází bezprostředně pod žižkovským televizním vysílačem.
Pražský Nový židovský hřbitov najdeme hned u stanice metra A „Želivského“ na ploše 74 037 m² na pomezí ulic Želivského a Nad Vodovodem. Byl navržen pro asi 100 000 hrobů. V průběhu 20. let 20. století a poté v roce 1933 byl hřbitov rozšířen o urnový hřbitov s vlastní obřadní síní. Na hřbitově se nachází dvě obřadní síně, původní novorenesanční a druhá, funkcionalistická, postavená v roce 1933.
Hřbitov byl od počátku řádně rozdělen na hřbitovní pole, která byla postupně zaplňována hroby, takže procházka hřbitovem je i přehledem jednotlivých po sobě jdoucích slohů hrobek a památníků mrtvých: od novogotiky přes novorenesanci, pražskou a vídeňskou secesi, přes klasicismus, purismus a konstruktivismus až k současnosti. Na hřbitově se pohřbívá dodnes. Mezi nejvýznamnější osobnosti pohřbené na Novém židovském hřbitově patří bez pochyby Franz Kafka, významný pražský německojazyčný spisovatel, jehož díla měla obrovský vliv na literaturu 20. století. Jeho hrob je cílem milovníků literatury z celého světa. Kromě Kafky zde odpočívá řada dalších významných osobností, včetně představitelů vědy, umění a politiky, kteří se zasloužili o rozvoj české i světové kultury a společnosti.
Nový židovský hřbitov je otevřen od 9 do 16 respektive 17 hodin. V pátek je otevřen pouze do 14 hodin a zavřeno je o šábesu (v sobotu) a židovských svátcích. Návštěvníci by měli respektovat pietní charakter místa, muži by měli mít pokrývku hlavy. Na židovské hroby se tradičně pokládají kamínky namísto květin. Tento zvyk má hluboké kořeny ve starověkém Izraeli, kde byly hroby pokrývány velkými kameny, aby byly chráněny proti divokým zvířatům. Kolemjdoucí poutníci u takových hrobů položili další kameny na připomínku.
Téma vzniklo díky podpoře Česko-německého fondu budoucnosti v roce 2024.
zpracovali: Zuzana Schreiberová a Ivan Podola
Mohlo by Vás také zajímat
Německý evangelický hřbitov
Německý evangelický hřbitov ve Strašnicích sloužil svému účelu od roku 1795 do konce druhé světové války. Po vyhnání drtivé většiny německého obyvatelstva z Prahy i celého Československa hřbitov neměl využití, a v roce 1950 byl úředně zrušen.
Praha městem sportu, kde se setkávala řada kultur
Praha přitahovala umělce, spisovatele a také sportovce z Čech i zahraničí.
SoPaDe
Exilová německá Sociální demokracie v Československu.