Hrobka Jindřicha Waldese

Jindřich Waldes přišel na svět 2. července 1876 v malé vesničce Nemyšl u Tábora, kde jeho rodina vlastnila obchod s drobným zbožím. Jeho prvním povoláním byl zámečník, ale brzy využil své jazykové dovednosti a ve věku 17 let začal pracovat jako obchodník pro firmu Eduard Lokesch, specializující se na kovové výrobky. Zde se setkal s Hynkem Pucem, s nímž později, v roce 1902, založil společnost vyrábějící drobné kovové předměty, známou jako Waldes a spol.

V roce 1903 přinesl Hynek Puc inovaci v podobě stroje zvaného zakladačka, což výrazně zefektivnilo výrobu patentek, umožňující spojování textilních materiálů. Díky tomuto vynálezu a finanční injekci od Eduarda Merzingera, který se stal společníkem po výhře v loterii, se podnik dynamicky rozvíjel. K němu se přidali i další, včetně Jindřichova bratra Zikmunda.

S růstem společnosti bylo nutné rozšíření výrobních kapacit, což vedlo k zakoupení pozemků ve Vršovicích, kde v roce 1907 vyrostla nová továrna, dnes známá pod jménem Koh-i-noor a.s., umístěná na adrese Vršovická 51.

Expanzi podnikání doprovázelo i založení zahraničních poboček, včetně míst jako Drážďany, Varšava, Paříž, New York a Barcelona, doplněné sklady v Londýně a Vídni. Jindřich Waldes se stal bez nadsázky světovým králem knoflíků. Dokonce se mu přezdívalo „Baťa knoflíků“. Waldes dodával Baťovi na boty stiskací knoflíky zvané tlačky.

Svého syna Jiřího dokonce poslal k Baťovi na praxi. Ale říkal: „Jestli něco nedokáže Baťa vyrobit levněji, pak jsou to výrobky od Waldesa!“

Také velmi dbal na péči o zaměstnance, závod ve Vršovicích měl na svou dobu nebývalé sociální (šatny, lázně, tělocvičnu), kulturní (knihovna, čítárna) i vzdělávací zázemí. Firma měla vlastní školu na úrovni veřejných obchodních škol či nižších průmyslových škol.

Kromě podnikání se Waldes věnoval i podpoře umění. Nikoli pouze kvůli tomu pro něj František Kupka a Vojtěch Preissig v roce 1913 vytvořili pro firmu ikonické logo, zobrazující „dívku s patentkou v oku“, o kterém se traduje, že vzniklo během reklamní akce v USA a je užíváno až do dnešních dnů.

Dále podporoval například vršovické sokolské hnutí či fotbalový klub AFH Vršovice, dnešní klub Bohemians.

Vývoj firmy však přerušila druhá světová válka. Své blízké se mu podařilo přesvědčit k emigraci, ale sám z vlasteneckých důvodů zůstal v Československu. Kvůli svému židovskému původu byl Waldes zatčen a dva roky vězněn v koncentračních táborech Dachau a Buchenwald. V roce 1941 se podařilo jeho rodině jej nacistického vězení vyplatit za za osm milionů protektorátních korun, což bylo asi čtvrt milionu amerických dolarů. Nejdříve byl letecky přepraven do Lisabonu. Dlouhou plavbu z Lisabonu do New Yorku však Waldes nepřežil a 1. července 1941 zemřel v kubánské Havaně na náhlý zánět ledvin. Na Novém židovském hřbitově spočívá v impozantní rodinné hrobce, která se nachází podél severní ohradní zdi, kde se koncentrují nejhonosnější hrobky bohatých pražských podnikatelských rodin.