Café Louvre

Kavárna Louvre byla v Kafkově době navštěvovaná především Čechy, avšak zpočátku století se tu každé dva týdny scházel kroužek německých intelektuálů, který navazoval na učení v Praze velmi ceněného filosofa Franze Brentana (1838–1917). K této skupině patřil i filosof Oskar Kraus (1872–1942; Kraus roku 1895 získal z filozofie doktorát, 1902 se habilitoval, v roce 1909 byl jmenován mimořádným a konečně v roce 1916 řádným profesorem filozofie na pražské německé univerzitě.), estetik Emil Utitz (1883–1956) a sionista Hugo Bergmann (1883–1975). Byl to snad právě Bergmann, který svého spolužáka Franze Kafku v roce 1902 uvedl do tohoto kruhu. Max Brod, Kafkův nejdůvěrnější přítel, tu přišel o rok později. Avšak Max Brod byl vyloučen již v roce 1905, protože ve své novele Zwillingspaar von Seelen se vyjádřil kriticky o Brentanovi. Kafka chtěl být solidární se svým přítelem, a tak společnost také opustil.

Procházka vznikla v rámci projektu „Democracy on the Brink. Historical lessons from the late 1930s“, jenž je součástí programu Europe for Citizens financovaného Evropskou unií.