Kavárna Slavia

V kavárně naproti Národnímu divadlu se koncem 19. století scházeli lidé od divadla a avantgardní umělci české národnosti. Do této kavárny umístil rovněž Rainer Maria Rilke (1875–1926) děj svých povídek Král Bohuš a Sourozenci, které jsou spojeny postavou českého studenta Rezka a vyšly v roce 1899 pod názvem Dvě pražské povídky. Samotná kavárna pak v těchto povídkách vystupovala pod jménem „Café National“, což je narážka na nacionálně zabarvené české prostředí, o kterém je v těchto dílech rovněž řeč. Tento název není žádný výmysl, ale jde o výpůjčku od nedaleko ležící Národní kavárny, která také sloužila jako místo setkání progresivním českým studentům a umělcům.

Jedním z umělců z těchto kruhů byl i Jaroslav Seifert (1901–1986), který ve svém raném díle zachytil tuto kavárenskou náladu, kde se kloubí touha po Paříži a ocenění moderního francouzského způsobu básnění. Ve své básni Kavárna Slávie, kterou nalezneme ve sbírce Halleyova kometa, líčí své první setkání s Apollinairovým dílem a vzývá atmosféru Paříže. Důležitou okolností této skutečnosti je, že sám Apollinaire strávil v roce 1902 dva dny v Praze a tato krátká návštěva byla takřka mystifikována českou avantgardou.

Z dalších literárních děl, kde tato kavárna hraje hlavní roli, můžeme zmínit báseň pražské rodačky Olly Komenda-Soentgerathové (1923–2003), která v roce 1946 dobrovolně přesídlila do Kolína, Café Slavia, kde vzpomíná na meziválečnou Prahu. Olly Komenda-Soentgerathová vydávala od roku 1979 lyrické sbírky, z nichž tři dokonce byly přeloženy do češtiny, a to právě Jaroslavem Seifertem, čímž se jí revanšoval za její překlady jeho básní do němčiny.

A nakonec je třeba zmínit román Kavárna Slavia (1985) Oty Filipa (1930–2018), který od roku 1976 žije v Mnichově.

[1] [Čekala jsem na tebe/na nádraží/s každým letadlem/jsem k tobě snila./Nyní v kavárně Slávie/na lhostejné Vltavě/jsi mi/nedosažitelně blízko./Mezi námi stůl/svět./Přišli jsme o sen pozdě.]

Procházka vznikla v rámci projektu „Democracy on the Brink. Historical lessons from the late 1930s“, jenž je součástí programu Europe for Citizens financovaného Evropskou unií.