Rudolfinum

Období: 1918–1945

Někdejší Dům umělců byl po roce 1918 sídlem československého parlamentu. Tak se stal centrem české politiky, která se po roce 1933 musela zabývat narůstajícím počtem uprchlíků z říšského Německa. O přijetí uprchlíků se rozhořelo množství debat, které nepřinášely řešení, a proto se situace utečenců nelepšila.


Zástupce německé křestanskosociální strany Karl Hilgenreiner, senát prosinec 1933:
„Nejsou to ty nejlepší elementy, které sem přeběhly, a právem říkají Židé v Německu, že s nimi nechtějí mít nic společného, protože kdo nemá máslo na hlavě, ten venku obživu najde. Větší část Židů, kteří utekli z Německa, provedla nějaký zločin a nemůže nazpět, aniž by byla potrestána. Z domova nejsem antisemita. Uprchlí Židé zde brojí proti Německu.“

Čapková, Kateřina, Frankl, Michal.2008. Nejisté útočiště, Praha, s. 4.

Další místa na téma "Praha jako útočiště uprchlíků před nacismem"