„Brankář Bobby“

„Brankář Bobby“: Jak viděl německý uprchlík a spisovatel-novinář Robert Grötzsch roku 1938 německočeský dělnický fotbal

Robert Grötzsch (1882–1946) uprchl v březnu 1933 spolu se svou ženou Hedwig (nar. 1882) do Československé republiky. Jako šéfredaktor sociálnědemokratických novin „Dresdner Volkszeitung“ byl přímo ohrožen pronásledováním nacisty. V Praze ale Grötzsch vůbec nebyl neznámý. Již na počátku 20. let si vybudoval kontakty s německy mluvícím dělnickým hnutím a publikoval v orgánech Německé sociálnědemokratické strany dělnické v Československé republice (DSAP). Navíc byl propojen s uprchlým stranickým představenstvem sociálnědemokratické SPD (Sopade) , s Erichem Ollenhauerem (1901–1963) , Hansem Vogelem (1881–1945), Otto Welsem (1873–1939) a Friedrichem Stampferem (1874–1957). Během pobytu v ČSR byl sice odkázán na podporu například Sociálnědemokratické pomoci uprchlíkům a bydlel v hromadných uprchlických ubytovnách, třeba v „hotelu Ritz“ v pražské Zbraslavi. Hlavní ale bylo, že mohl dál pracovat v rodném jazyce a působit jako spisovatel a novinář – psal pro německé exilové noviny „Neues Vorwärts“ a německočeský „Sozialdemokrat“, vydávaný v Praze. Tuto uměleckou činnost směli němečtí uprchlíci, na rozdíl od veškeré ostatní práce, v ČSR vykonávat.

Nová životní situace vedla tyto lidi a právě i Grötzsche, kterého v jeho uprchlické situaci doslova zachytilo německočeské dělnické hnutí a zde pak především DSAP, k tomu, že se přibližně od roku 1935 museli přeorientovat. Nacistický režim, který měl být svržen pomocí exilových novin pašovaných do říše, právě např. „Neues Vorwärts“, se ale naopak etabloval a stále dál upevňoval. Podobně jako bývalý Grötzschův drážďanský kolega z redakce Edgar Hahnewald (1884–1961), který vydal v Teplicích roku 1936 román „Karl Herschowitz kehrt heim“ (Karl Herschowitz se vrací domů), se i Grötzsch stále více smiřoval s tím, že ve své „nové vlasti“ zůstane – v Bratislavě vyšel jeho román „Wir suchen ein Land. Roman einer Emigration“ (Hledáme zemi. Román z emigrace), rovněž roku 1936, který ukazuje tuto proměnu a stále silnější integraci. Grötzschův sportovní román pro dělnickou mládež „Tormann Bobby“ (Brankář Bobby), vydaný roku 1938 v Bratislavě, symbolizuje právě tento vývoj. Román je zasazen do fotbalové sekce Dělnického, tělocvičného a sportovního svazu (Arbeiter- Turn- und Sportverband, ATUS), založeného roku 1919 v Ústí nad Labem, to znamení do prostředí dělnického hnutí českých Němců.

Kniha, jejíž předmětem je právě toto prostředí a jejíž cílovou skupinu přestavuje zejména mládež, se odehrává v německočeském maloměstě a pojednává o fotbalistovi Benno „Bobbym“ Gothovi, který nejprve úspěšně hraje v poli za fotbalový klub ATUSU „Freiheit“, později se však ukážou jeho brankářské schopnosti. Nechce zvyšovat konkurenční tlak – Bobby nemá v úmyslu současného gólmana vypudit –, proto je nutné zaonačit to tak, aby starý brankař poznal sám, že mladý Bobby je mnohem lepší než on. Nakonec sám vyklidí pole. Jenže Bobby – román se odehrává v československé společnosti, přesněji pak v severních Čechách ve 30. letech, kde dopady světové hospodářské krize přetrvávaly výrazně déle – přijde v půlce učení na kovodělníka o práci a nezaměstnaný zůstane několik měsíců. Nakonec podlehne svodům měšťáckého fotbalového klubu, který financuje strojírenský továrník. Bobby tak získá práci a současně může hrát fotbal za peníze. Je to však spojeno s politickými ústupky, které Bobbyho ženou hned ze dvou důvodů do izolace – je odstřižen od vlastního politického prostředí a nesplní požadavek, aby otevřeně vyjádřil svou podporu nacismu – na shromáždění klubu od něj chtějí, aby hajloval. Po sáhodlouhých vnitřních bojích se Bobby nakonec vrací do svého starého klubu, a tím i ke svým skutečným představám o světě.

„Tormanna Bobbyho“ propagovalo přinejmenším německočeské dělnické sportovní hnutí a také o něm diskutovalo. Kniha se totiž dotýkala dvou aktuálních debat. Dělnické sportovní kluby zaprvé odmítaly jak profesionální podnikové týmy, tak i podnikové sportovní kluby nebo sportovní organizace financované firmami, které považovaly za prostředek vedení podniku a předstupeň protiodborářských organizací. Někteří funkcionáři ATUSU pak zadruhé zdaleka nebyli přesvědčeni o tom, že fotbal, omezený na pudové jednání, vyjadřuje „mírovou solidaritu v rámci nutného utužování těla“ (Freiheit. Sozialdemokratisches Tagblatt, č. 250 z 23. 10. 1937).

To však byla jen epizoda. V témže roce, kdy „Brankář Bobby“ vyšel, byl i zapomenut. Robert Grötzsch odešel v červnu 1938 spolu s předsednictvem Sopade do Paříže. Počátkem roku 1941 se i se ženou – po úspěšném útěku přes jižní Francii a Portugalsko – dostal do New Yorku, kde se dožil konce války. Grötzsch tedy roku 1938 opustil svou „novou vlast“, s níž se zjevně stále více identifikoval. Historii německočeského dělnického sportovního hnutí a dělnického fotbalu, které Grötzsch popsal – sociálně morálního prostředí a zároveň místa specificky politické kultury mládeže – ale ukončilo obsazení Sudet v říjnu 1938 a německá okupace československého vnitrozemí v březnu 1939. Tato kapitola skončila a po roce 1945 už na ni nikdo nenavázal.

Literatura

• Grötzsch, Robert: Tormann Bobby, Bratislava 1938
• Ders.: Wir suchen ein Land. Roman einer Emigration, Bratislava 1936.
• Oellermann, Thomas: Der Arbeiter- Turn- und Sportverband in der Ersten Tschechoslowa¬ki¬schen Republik, in: Marek Waic (Hg.): Deutsche Turn- und Sportvereine in den tschechi¬schen Ländern und in der Tschechoslowakei, Praha 2008, S. 327-346.
• Ders.: Die bewusste Absage an eine eigene Erinnerungs- und Beerdi¬gungs¬kultur. Das Fußballspiel im Arbeiter-Turn- und Sportverband (ATUS) der Ersten Tsche¬cho-slowakischen Republik, in: Markwart Herzog (Hg.): Memorialkultur im Fußball¬sport: Me¬di¬en, Rituale und Praktiken des Erinnerns, Gedenkens und Vergessens, Stuttgart 2012, S. 409-420.
• Steinberg, Swen: „Karl Herschowitz kehrt heim“. Der Schriftsteller-Journalist Edgar Hahnewald zwischen sächsischer Identität und der Heimat im Exil. Mit einer kritischen Edition, Berlin 2016.
• Ders.: Tormann Bobby: Biografie, Netzwerke und Identität in Robert Grötzschs Exil-Arbeiterjugend- und -sportroman von 1938, in: Susanne Blumesberger/Jörg Thunecke (Hg.): Deutschsprachige Kinder- und Jugendliteratur während der Zwischenkriegszeit und im Exil, Frankfurt/M. 2017, S. 231-275.