Hrobky rodiny Petschků
Rodina Petschků se proslavila jako prominentní česko-německá židovská rodina zaměřená na obchod, průmysl a bankovnictví, jejíž působení vrcholilo na přelomu 19. a 20. století. Během období mezi světovými válkami měli Petschkové pod svou kontrolou polovinu produkce uhlí v Evropě, což je postavilo na pozici nejvýznamnější podnikatelské rodiny v českých zemích a zároveň jedné z největších v Evropě. Jejich jméno se stalo symbolem pro úspěšné židovské podnikatele v Čechách od dob rakousko-uherské monarchie až po éru první Československé republiky. Kvůli vzestupu nacistů opustili Petschkové mezi lety 1934 a 1938 Petschkové střední Evropu. Potomky této rodiny dnes nalezneme ve Spojených státech, Kanadě a Argentině.
Jméno Petschků má svůj původ v německém pojmenování městečka Pečky (v němčině Petschek), ležící na Kolínsku v centrální části Čech, kde tato rodina žila nejméně od začátku 18. století. Zpočátku byli Petschkové příslušníky ortodoxního judaismu, avšak na počátku 20. století se obrátili k liberálnější formě této víry. Postupem času se kolínská rodinná linie Petschků rozštěpila na pražskou a ústeckou větev, mezi kterými panovala vzájemná rivalita.
Petschkovi mluvili pražskou němčinou a zachovali německý pravopis svého příjmení i v průběhu čechoslovakizace místních a osobních jmen. Navíc při sčítáních lidu v Československu se všichni členové rodiny hlásili k německé národnosti.
První historicky doloženou hlavou rodiny byl Samuel (Šlojme) ben Josef Halevi (1746–1822), začínal jako chudý hauzírník, tj. podomní prodejce žijící v Pečkách, který v době reforem císaře Josefa II. začal používat příjmení Petschek. Toto nařízení mělo usnadnit integraci Židů do společnosti, ale zároveň zefektivnit výběr daní či jejich zapojení do státní zprávy nebo ekonomiky.
V první hrobce je pohřbený Isidor Petschek (+ 1919), jehož otec Moses koupil roku 1871 akcie nově založené Mostecké uhelné společnosti. Isidor provozoval advokátní kancelář a koupil vilu v Bubenči, kde si pak tři jeho synové nechali postavit vlastní vily od architekta Maxe Spielmanna, přičemž ve všech jsou dnes velvyslanectví tří světových mocností – v Ottově vile USA, v Paulově vile Číny a konečně ve Friedrichově vile Ruska.
O kus dále je pohřbený Isidorův bratr Julius Petschek (+ 1932), který stejně jako další bratr Ignaz podnikal v již zmíněném uhelném průmyslu, jejich uhelné firmy ovládaly jednu dobu až polovinu evropské produkce hnědého uhlí! Bratr Ignaz nicméně žil v Ústí nad Labem a s pražskou částí rodiny byl v až nepřátelském vztahu. V roce 1920 založil Julius spolu se synem Waltrem a synovci od bratra Isidora bankovní dům Petschek a spol., pro který byl do roku 1929 Maxem Spielmannem postaven palác, který později jako sídlo gestapa nechvalně vstoupil do českých dějin.
V třetí hrobce rodu Petschků na tomto hřbitově leží Isidorův syn Otto Petschek (+ 1934), který byl také advokátem, a který po svém strýci Juliovi převzal vedení bankovního domu. Na snímku s manželkou Magdou „Marthou“, rozenou Popperovou, dcerou JUDr. Julia Poppera.