Bývalé Františkovo nábřeží a pomník císaře Františka I. (Krannerova kašna)

Období: 1850–1918

(od roku 1952 Smetanovo nábřeží)

Františkovo nábřeží bylo postaveno mezi léty 1841 až 1845 a nabízí nádherný výhled na město přes Vltavu – především je třeba zmínit v roce 1901 postavený most Císaře Františka (nyní most Legií), stromy zarostlý Střelecký ostrov (Schützeninsel) a protilehlou Malou Stranu a nad ní položený Pražský Hrad. Když se po něm vydáme směrem z Národní třídy doprava, za chvíli přijdeme k výraznému sousoší s neogotickým baldachýnem a jezdeckou sochou onoho výše zmíněného císaře.

Po smrti císaře Františka I. se rozhodly české stavy, že uctí jeho památku a vybraly pro tento účel v letech 1841–1845 postavené Františkovo nábřeží. Díla se ujal českoněmecký sochař Josef Max (1804–1855), který ho dokončil roku 1850. Památník ukazuje císaře v jeho korunovačním plášti, na hlavě má českou korunu a v ruce žezlo. Kolem něj je dalších 25 soch, z nichž spodních 16 symbolizuje české kraje a město Prahu, ty horní pak vědu, umění, zemědělství, hornictví, obchod a řemesla.

V březnu 1919 rozhodlo české ministerstvo vnitra, že z veřejných prostranství musí do čtyř týdnů zmizet (nebo aspoň přetvořit tak, aby nebyly k rozeznání) všechny emblémy habsburské nadvlády, avšak takovému poškození umělecky velmi cenného a více než 50 let starého památníků bylo zabráněno. Proto se rozhodlo, že z pomníku zmizí aspoň jezdecká socha císaře, zbytek zůstane ponechán, jak je. A aby české obyvatelstvo nebylo pohoršeno pohledem na habsburského císaře, tak jeho socha byla alespoň zakryta, než byla úplně odstraněna v květnu 1919. Franz Kafka v jedné ze svých úvah rozehrává fantaskní hru s vlastním jménem právě na popud zmizelého císaře na vrcholku sousoší:

Franz Kafka – Tagebücher (s. 856)

„Er war früher Teil einer monumentalen Gruppe. Um irgendeine erhöhte Mitte in durchdachter Anordnung Sinnbilder des Soldatenstandes, der Künste, der Wissenschaft, der Handwerke. Einer von diesen vielen war er. Nun ist die Gruppe längst aufgelöst oder wenigstens er hat sie verlassen und bringt sich allein durchs Leben. Nicht einmal seinen alten Beruf hat er mehr, ja er hat sogar vergessen, was er damals darstellte.“

[Byl dříve součástí monumentální skupiny. Kolem vyvýšeného promyšleného středu stály symbolické obrazy vojenských stavů, umění, věd, řemesel. On byl jedním z těchto mnohých. Nyní je tato skupina již dlouho rozpuštěna nebo on ji přinejmenším opustil a žije si vlastním životem. Už nemá své staré povolání, dokonce přímo zapomněl, co kdysi představoval.]

V roce 2003 byla vyhotovena kopie sochy, která od té doby stojí v lapidáriu hlavního města, a postavena na původní místo, takže dnes má pomník císaře Františka I. opět svůj původní vzhled.


Procházka vznikla v rámci projektu „Democracy on the Brink. Historical lessons from the late 1930s“, jenž je součástí programu Europe for Citizens financovaného Evropskou unií.

Další místa na téma "Po stopách Kafkova Popisu jednoho zápasu"