Biograf Koruna

Období: 1918–1945

Biograf Koruna byl  otevřen 23. října 1914. Toto kino v centru města navrhl architekt Ladislav Machoň a bylo pozoruhodné svou podzemní polohou v suterénu budovy.. To bylo na tu dobu neobvyklý rys, protože se většina kin nacházela na úrovni ulice. S kapacitou přes čtyři sta diváků se Koruna rychle etablovala jako jedno z center pražské filmové zábavy.

Zakladatelem a majitelem Koruny stejně jako dalších tří premiérových kin byl Osvald Kosek. Osvald Kosek, narozený 13. března 1876 v Hradci Králové jako Oswald Kohn, byl prostředním synem Emanuela a Mathildy Kohnových. Pocházel ze středostavských poměrů, jeho otec byl obchodník s lihovinami. Po absolvování obchodní akademie v Praze pracoval Kosek jako úředník v bance Česká Union. Zájem o amatérskou fotografii ho přivedl ke kariéře ve filmovém průmyslu.

V roce 1910 Kosek vlastnil libeňský biograf “U Deutschů”, i když podrobnosti o tomto podniku jsou skoupé. Dne 23. října 1914 otevřel na Václavském náměstí kino Koruna. Jeho druhé kino Hvězda bylo otevřeno 27. října 1922, rovněž na Václavském náměstí. Třetí kino, Adria, otevřel 18. března 1925 na Národní třídě v Riunionském paláci. Poslední Koskovo kino, Alfa, bylo otevřeno 6. prosince 1929 ve Stýblově paláci na Václavském náměstí.

Koskova kina byla součástí Sdružení premiérových biografů v centru Prahy, známá svým pestrým programem a moderním vybavením. Kina Adria a Alfa patřila ke špičkovým kinům, která během prvního promítacího týdne uváděla filmové trháky za nejvyšší vstupné. Hvězda a Koruna, promítaly v režimu “rozšířených premiér”, což byl eufemismus, který umožnil neoznačovat představení jako reprízu. 

Na jaře 1939 musel Kosek  kvůli svému židovskému původu emigrovat. Do New Yorku přijel přes Portugalsko v září 1941 a žil zde až do své smrti 9. dubna 1960.1

Koruna se od svého vzniku vyznačovala moderním vybavením a vysokou kvalitou projekcí. Jeho pestrý program zahrnoval detektivní filmy, dobrodružství, komedie a grotesky. Zejména byl známý promítáním filmů o detektivech, kdy nejznámější byly filmy s Ernstem Reicherem v roli Stuarta Webbse. Po první světové válce kino rozšířilo svou nabídku o westerny a dobrodružné filmy a příležitostně promítalo vysoce ceněné filmy jako „Zrození národa“ D.W. Griffitha a nebo “The Kid” od Charlese Chaplina.

Detail inzerce kina Koruna, Koncerty a zábavy. Národní listy. 1914, roč. 54, č. 291, s. 3

V roce 1930 se Koruna stala jedním z prvních kin v Československu s promítáním zvukových filmů, čímž si upevnila pozici lídra v zavádění nových filmových technologií. Tato inovace přilákala velké a loajální publikum a zajistila kinu trvalý úspěch. Dne 4. června 1934 znamenal milník tím, že jako první kino v Československu uvedl do češtiny dabovaný film s americkým filmem „Na stopě“.

V březnu 1936 došlo k výrazné změně zaměření kina. Kino se specializovalo se na promítání týdeníků a informativních krátkých filmů. Denní program, vysílaný od 14:00 hodin. do 22:00 zahrnoval různé magazíny, reportáže, grotesky a kulturní filmy od producentů jako Paramount, PDC, Československý týdeník nebo UFA. Koruna navíc pravidelně uváděla také barevné grotesky od Walta Disneyho série Silly Symphony (1929-1939) či Happy Harmonies (1934-1938) od společnosti MGM.

V roce 1937 měli diváci Koruny možnost být svědky historických událostí, jako byla korunovace anglického krále Jiřího VI. a pohřeb československého prezidenta T.G. Masaryka. Kino zůstalo přístupné mladému publiku,  protože jako jedno z mála míst, které umožnilo promítání mladým divákům.

V paláci se kromě toho nacházely lázně, které měly vyhrazené otevírací dny pro muže a pro ženy,které také byly také jedním z míst setkávání pražské queer scény za první republiky, luxusní kosmetický salón, ale největší proslulosti dosáhla samoobslužná restaurace „automat Koruna“.  Automaty byly samoobslužné restaurace, které se obešly bez číšníků a po vhození mince, se zákazník mohl obsloužit nápojem či chlebíčkem. Automat v Koruně byl otevřen v roce 1931 a způsobil revoluci ve stravování všech vrstev Pražanů a Pražanek. 


1 LUDVÍKOVÁ, Angelina. Osvald Kosek. Online. Diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. 2022. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/aery8/.