Václavské náměstí ve zlaté éře biografů

Mekkou návštěvníků kin se stalo nepochybně Václavské náměstí a jeho bezprostřední okolí. Již mezi lety 1909 a 1914 zde vzniklo pět velkých kinosálů. Spolu s výstavbou dalších budov s pasážemi po roce 1918 přibývaly i kinosály.

Většina biografů na Václavském náměstí a v jeho bezprostředním okolí patřila do skupiny takzvaných premiérových kin, která měla právo exkluzivního promítání aktuálních filmů. Kina na Václavském náměstí profitovala zároveň z dalších míst zábavy v jejich přímém sousedství. Předseda Sdružení premiérových kin, Osvald (Oswald) Kosek, v novinovém článku pro Prager Illustrierter Montag  poznamenal, že začátky filmových představení volili provozovatelé uvážlivě, aby návštěvníci kina mohli ještě zajít do některé z okolních kaváren, restaurací nebo bufetů a pak se stačili ještě tramvají nebo autobusem dostat před půlnocí domů. Noční tarify městské dopravy byly vyšší, proto se mnoho návštěvníků zábavních podniků v centru vyhýbalo pozdním návratům.¹

Tento seznam nám pomůže pochopit, jak unikátní byla hustota kin na Václavském náměstí, výjimečná nejen v kontextu českých zemí, ale celoevropském a v něčem skutečně srovnatelná s dnešními “multiplexy”. 

Seznam kin na Václavském náměstí mezi lety 1909 a 1930:

• Bio Lucerna (800 míst)
• Bio Passage (787 míst)
• Bio Koruna (484 míst)
• Bio Světozor (725 míst)
• Bio Illusion (428 míst)
• Bio Alfa (1100 míst)
• Bio Avion (437 míst)
• Bio Fénix (1200 míst)
• Bio Hollywood (475 míst)
• Bio Juliš (499 míst)
• Bio Národ (670 míst)
• Bio Praha (495 míst)

Kina v nedalekém okolí:

• Bio Skaut ve Vodičkově (726 míst)
• Bio Kapitol v Lützowově (1051 míst)
• Bio Beseda ve Smečkách (722 míst)
• Kino Urania ve Smečkách (360 míst)
• Bio Adria na Národní třídě (1003 míst)
• Bio Louvre na Národní třídě (400 míst)

¹ KOELTZSCH, Ines. Praha rozdělená i sdílená: česko-židovsko-německé vztahy 1918-1938. Překlad Petr Dvořáček. Vydání první. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2015