Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen v republice Československé

Již od 19. století se ženy začaly sdružovat v různých spolcích a sdruženích. Do získání volebního práva to byla jediná možnost, jak se mohly ženy aktivně veřejně či politicky angažovat. Po vzniku Československé republiky německy hovořící ženy zakládaly spolky napříč celou republikou, nejvíce spolků působilo v Sudetech. Jedním z německých spolků, který sídlil v Praze a spolupracoval i s českými ženami, byla Německá sekce Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen v republice československé.

Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen v republice československé bylo založeno v roce 1922 a navazovalo na spolek Sdružení akademicky vzdělaných žen.

Přestože se na počátku existence spolku nepočítalo se založením národnostních sekcí, postupem času se ukázalo, že německy či maďarsky mluvící akademičky mají také zájem se sdružovat a především být součástí mezinárodního sdružení IFUW (International Federation of University Women). Mezinárodní sdružení však vyžadovalo pouze jeden spolek zastupující jednu zemi. Proto německy mluvící akademičky oslovily Sdružení vysokoškolsky vzdělaných žen a pokoušely se o navázání spolupráce. Přes počáteční neshody, týkající se především jednacího jazyka spolku, v roce 1926 vznikla německá sekce sdružení, která od roku 1928 disponovala vlastními stanovami a nesla název: Deutsche Sektion des Sdružení pro zájmy posluchaček a absolventek vysokoškolských v republice československé. Postupem času v rámci sdružení byla ustanovena i slovenská, maďarská a ruská sekce.

Členky německé sekce mohly v komunikaci s ústředím používat německý jazyk, zpět však dostávaly odpovědi v českém jazyce. Cílem německé sekce bylo sdružovat německy hovořící vysokoškolsky vzdělané ženy rozptýlené po celé Československé republice a především v Sudetech. Počet členek v roce 1932 byl 150. Pořádaly různé přednášky a debaty, provozovaly poradnu povolání pro německé studentky, lobovaly v otázkách školství, kdy se stavěly proti tomu, aby na středních dívčích školách působili mužští pedagogové. Velmi přínosná byla činnost Právní sekce, kde spolupracovaly jak německé, tak české členky, které se zasazovaly o zrovnoprávnění absolventek právnických fakult v profesích jako koncipientky nebo soudkyně, kam ještě v polovině 20. let nebyly přijímány, přestože na poli zákona na to měly právo.

Německá sekce sdružení fungovala do roku 1938.^[1]

Členkami spolku byly například: MUDr. Emma Maria Herzig, Dr. Draschtik, MUC. Josefine Heinemann, Ph.Dr. Marie Resch a Ph.Dr. Marie Rösler, později: Dr. Käthe Spiegel, Dr. Anneliese „Nini“ Niethammer.

^[1] I. Březinová: Spolková činnost sudetských Němek v Československu 1918–1938, diplomová práce, dostupné z: https://is.muni.cz/th/zr8wo/MD_Brezinova.pdf.