SoPaDe
Na počátku roku 1933 uchvátili nacisté vládu v Německu. Bezprostředním důsledkem bylo pronásledování politických odpůrců, především sociálních demokratů a komunistů. Vznikly první koncentrační tábory, v nichž se vraždilo a mučilo.
Pro mnoho sociálních demokratů a komunistů bylo tedy jediným řešením uprchnout do zahraničí. K nejdůležitějším cílovým zemím patřilo Československo. Důvody pro to byly různé. Československá republika byla roku 1933 poslední demokracií ve středovýchodní Evropě, tedy i posledním státem, v němž uprchlíci mohli doufat v přijetí. Argumentem pro Československo byla i dlouhá společná hranice, kterou bylo v nejhorším případě možné překročit i bez víza. Patrně nejdůležitějším důvodem ale bylo to, že v Československu existovala početná menšina sudetských Němců čítající 3,5 milionu osob. Země byla z velké části dvojjazyčná, což uprchlíkům mnohé usnadnilo.
V květnu 1933 se různé přední osobnosti Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) vydaly do Prahy přes Saarbrücken, který byl pod správou Společnosti národů. V Praze se utvořilo centrum exilové skupiny SPD, které si říkalo SoPaDe, aby ochránilo před nacistickými represemi ty příznivce SPD, kteří zůstali v Německu. SoPaDe měla dva velké okruhy činnosti.
SoPaDe vydávala s podporou sudetoněmecké Německé sociálnědemokratické strany dělnické v Československé republice (DSAP) noviny a publikace namířené proti nacismu, které se tajně pašovaly do Německa. V Německu zase pověřené osoby sbíraly informace o politické situaci, jež pak SoPaDe v Praze zpracovávala do zpráv. Druhým velkým okruhem činnosti byly diskuse o programu, lépe řečeno otázka, co vlastně vedlo k tomu, že se moci v Německu chopili nacisté.
Když se v roce 1937 výrazně zvýšil tlak na Československo ze strany nacistického Německa, přesunula SoPaDe své sídlo do Paříže a roku 1940 do Londýna. Další velká skupina německých sociálních demokratů odešla roku 1940 do USA.
Po druhé světové válce se mnozí z nich do Německa vrátili, nikoliv však všichni. Navrátilci pak znovu vybudovali SPD.
Více informací k tématu:
Bachstein, Martin K., Beziehungen zwischen sudetendeutschen Sozialdemokraten und dem deutschen Exil: dialektische Freundschaft, in: Becher, Peter, Drehscheibe Prag. Zur deutschen Emigration in der Tschechoslowakei 1933–1939. München 1992, s. 41–52.
Becher, Peter, Drehscheibe Prag. Deutsche Emigranten 1933–1939. München 1989.
Becher, Peter, Drehscheibe Prag. Zur deutschen Emigration in der Tschechoslowakei 1933–1939. München 1992.
Beck, Miroslav, Exil und Asyl. Antifaschistische deutsche Literatur in der Tschechoslowakei 1933–1938. Berlin 1981.
Behring, Rainer, Demokratische Außenpolitik für Deutschland. Die außenpolitischen Vorstellungen deutscher Sozialdemokraten im Exil 1933–1945. (Beiträge zur Geschichte des Parlamentarismus und der politischen Parteien, Bd. 117.). Düsseldorf 1999.
Buchholz, Marlis / Rother, Bernd, Der Parteivorstand der SPD im Exil. Protokolle der Sopade 1933–1940. Bonn, 1995.
Cesar, Jaroslav, Die deutsche antifaschistische Emigration in der Tschechoslowakei (1933–1934), Historica, 1966, č. 12, s. 147–184.
Čapková, Kateřina, Frankl, Michal, Nejisté útočiště. Československo a uprchlíci před nacismem, 1933–1938. Praha 2008.
Černý, Bohumil, Most k novému životu. Německá emigrace v ČSR v letech 1933–1939. Praha 1967.
Deutschland-Berichte der Sopade. Nach dem Exemplar im „Archiv der sozialen Demokratie“ der Friedrich-Ebert-Stiftung neu herausgegeben und mit einem Register versehen von Klaus Behnken. Frankfurt am Main 1980.
Edinger, Lewis, Sozialdemokratie und Nationalismus. Der Parteivorstand der SPD im Exil von 1933–1945. Hannover und Frankfurt a. M. 1960.
Erich, Matthias, Sozialdemokratie und Nation. Ein Beitrag zur Ideengeschichte der sozialdemokratischen Emigration in der Prager Zeit des Parteivorstandes 1933–1945. Stuttgart 1952.
Grötzsch, Robert, Wir suchen ein Land. Bratislava 1936.
Grossmann, Kurt R., Emigration. Geschichte der Hitler-Flüchtlinge 1933–1945. Frankfurt/M. 1969.
Kraft, Thomas, Zuflucht in der Tschechoslowakei, in: Brandes, Detlef, Der Weg in die Katastrophe. Deutsch-tschechoslowakische Beziehungen 1938–1947. Essen 1994, s. 27–37.
Müller, Dora, Drehscheibe Brno, Deutsche und österreichische Emigranten 1933–1939. Brno 1997.
Děkujeme Richardu Pinardovi za vědeckou podporu.
Autor: Thomas Oellermann
Mohlo by Vás také zajímat
Po stopách Kafkova Popisu jednoho zápasu
Procházka sleduje cestu, která je vylíčena v Kafkově dílku z let 1904–1910 Popis jednoho zápasu.
Pražská kina a biografy
Praha byla v meziválečném období baštou biografů nejen v českých zemích, ale i v rámci celé Evropy.
Pražská německá divadla
Rozdělení pražských divadel na české a německé je názorným příkladem toho, jak kulturní instituce ovlivňovalo etnické napětí.