Kudy chodili německy píšící spisovatelé a spisovatelky
Praha byla městem němčiny a německy psané literatury už od středověku. Významná část písemností, které vypovídají o české či pražské historii, byla psána německy. Teprve od poloviny 19. století se obě jazykové komunity začaly politicky oddělovat, ale například v Praze žily stále vedle sebe.
V Praze se sice postupně snižoval podíl německy hovořících obyvatel, ale ta zůstala kulturním centrem německé menšiny – sídlila zde univerzita, divadlo a redakce velkého množství německojazyčných novin. Německy hovořící Pražané ale byli součástí širšího kulturního okruhu – Hermann Grab studoval v Berlíně a ve Vídni, Rainer Maria Rilke Prahu opustil a stal se internacionálním umělcem.
Spisovatelé a spisovatelky mohli stát ve sporu o národnostní rozdělení českých zemí na obou stranách. Mnozí spisovatelé (ať už píšící česky, nebo německy) pomáhali utvrzovat představu české společnosti rozdělené na dva národy s odlišnou kulturou – byl to cíl jak českých obrozenců, tak mnoha nacionalisticky zaměřených německy píšících autorů a autorek. V našem projektu ale upozorňujeme především na ty, kteří ve svém životě a své tvorbě národnostní rozpory překonávali. Příkladem je bilingvní reportér píšící německy Egon Erwin Kisch, který ve svých povídkách ukazuje, že česky i německy hovořící bohéma byla v Praze propojená. Byli to často Židé (hovořící česky i německy), kteří zůstávali na rozhraní dvou kultur a jazyků – není proto překvapivé, že hodně autorů a autorek, jejichž život a dílo naše mapa připomíná, mělo židovské kořeny, např. Lenka Reinerová nebo Helena Tomanová-Weissová.
Česko-německo-židovská pražská kultura zanikla za druhé světové války a německy píšící autoři a autorky byli převážně zapomenuti, protože se nestali součástí kánonu české literatury. Až celosvětová popularita Franze Kafky – jednoho ze zástupců pražské německy psané literatury – přitáhla pozornost k této kdysi tak bohaté kulturní tradici. Náš projekt ukazuje, že německojazyčná pražská literatura je mnohem víc než jen tento tuberkulózní úředník pojišťovny.
Autorka úvodu: Karina Hoření, Autorka míst: Lenka Barišová
Téma vzniklo díky podpoře Česko-německého fondu budoucnosti v roce 2023.

Místa tématu

Rainer Maria Rilke

Hradčany

U svatého Jindřicha

Staroměstský rynk

Za Smíchovem

Egon Erwin Kisch

Kavárna Kandelábr

Nové německé divadlo

Svět městských sadů (Vrchlického sady)

Helena Tomanová-Weisová

Městský park (Vrchlického sady)

Riegrovy sady

Lenka Reinerová

Nový židovský hřbitov

Hermann Grab

Městské sady (Vrchlického sady)
Mohlo by Vás také zajímat
Příběhy těch, co museli jít
Příběhy těch, co museli jít byl vzdělávací program několika Pražských škol, který organizovalo Multikulturní centrum Praha v letech 2019–2022 . Projekt se dotýkal řady témat z minulosti i ze současnosti a učil studenty a studentky dívat se na složité společenské problémy perspektivou různých aktérů.
Praha jako útočiště uprchlíků před nacismem
Převzetí moci nacisty v Německu počátkem roku 1933 vyvolalo jednu z nejsilnějších uprchlických vln v Evropě 20. století.
Nicholas Winton nebyl sám: zachránci 1938–1939
Bez pomoci mnoha domácích i zahraničních dobrovolníků by se mnohým lidem nepodařilo dostat se do bezpečí.