Kudy chodili německy píšící spisovatelé a spisovatelky
Praha byla městem němčiny a německy psané literatury už od středověku. Významná část písemností, které vypovídají o české či pražské historii, byla psána německy. Teprve od poloviny 19. století se obě jazykové komunity začaly politicky oddělovat, ale například v Praze žily stále vedle sebe.
V Praze se sice postupně snižoval podíl německy hovořících obyvatel, ale ta zůstala kulturním centrem německé menšiny – sídlila zde univerzita, divadlo a redakce velkého množství německojazyčných novin. Německy hovořící Pražané ale byli součástí širšího kulturního okruhu – Hermann Grab studoval v Berlíně a ve Vídni, Rainer Maria Rilke Prahu opustil a stal se internacionálním umělcem.
Spisovatelé a spisovatelky mohli stát ve sporu o národnostní rozdělení českých zemí na obou stranách. Mnozí spisovatelé (ať už píšící česky, nebo německy) pomáhali utvrzovat představu české společnosti rozdělené na dva národy s odlišnou kulturou – byl to cíl jak českých obrozenců, tak mnoha nacionalisticky zaměřených německy píšících autorů a autorek. V našem projektu ale upozorňujeme především na ty, kteří ve svém životě a své tvorbě národnostní rozpory překonávali. Příkladem je bilingvní reportér píšící německy Egon Erwin Kisch, který ve svých povídkách ukazuje, že česky i německy hovořící bohéma byla v Praze propojená. Byli to často Židé (hovořící česky i německy), kteří zůstávali na rozhraní dvou kultur a jazyků – není proto překvapivé, že hodně autorů a autorek, jejichž život a dílo naše mapa připomíná, mělo židovské kořeny, např. Lenka Reinerová nebo Helena Tomanová-Weissová.
Česko-německo-židovská pražská kultura zanikla za druhé světové války a německy píšící autoři a autorky byli převážně zapomenuti, protože se nestali součástí kánonu české literatury. Až celosvětová popularita Franze Kafky – jednoho ze zástupců pražské německy psané literatury – přitáhla pozornost k této kdysi tak bohaté kulturní tradici. Náš projekt ukazuje, že německojazyčná pražská literatura je mnohem víc než jen tento tuberkulózní úředník pojišťovny.
Autorka úvodu: Karina Hoření, Autorka míst: Lenka Barišová
Téma vzniklo díky podpoře Česko-německého fondu budoucnosti v roce 2023.
Místa tématu
Rainer Maria Rilke
Hradčany
U svatého Jindřicha
Staroměstský rynk
Za Smíchovem
Egon Erwin Kisch
Kavárna Kandelábr
Nové německé divadlo
Helena Tomanová-Weisová
Městský park (Vrchlického sady)
Riegrovy sady
Lenka Reinerová
Nový židovský hřbitov
Hermann Grab
Městské sady (Vrchlického sady)
Svět městských sadů (Vrchlického sady)
Mohlo by Vás také zajímat
Kolaborace
Spolupráce, nebo kolaborace?
Významné ženy německy hovořící Prahy
Téma mapuje významná místa spjatá s historií ženské emancipace se zaměřením na německou menšinu žijící v Československu v meziválečném období.
Pražská kina a biografy
Praha byla v meziválečném období baštou biografů nejen v českých zemích, ale i v rámci celé Evropy.