Kudy chodili německy píšící spisovatelé a spisovatelky
Praha byla městem němčiny a německy psané literatury už od středověku. Významná část písemností, které vypovídají o české či pražské historii, byla psána německy. Teprve od poloviny 19. století se obě jazykové komunity začaly politicky oddělovat, ale například v Praze žily stále vedle sebe.
V Praze se sice postupně snižoval podíl německy hovořících obyvatel, ale ta zůstala kulturním centrem německé menšiny – sídlila zde univerzita, divadlo a redakce velkého množství německojazyčných novin. Německy hovořící Pražané ale byli součástí širšího kulturního okruhu – Hermann Grab studoval v Berlíně a ve Vídni, Rainer Maria Rilke Prahu opustil a stal se internacionálním umělcem.
Spisovatelé a spisovatelky mohli stát ve sporu o národnostní rozdělení českých zemí na obou stranách. Mnozí spisovatelé (ať už píšící česky, nebo německy) pomáhali utvrzovat představu české společnosti rozdělené na dva národy s odlišnou kulturou – byl to cíl jak českých obrozenců, tak mnoha nacionalisticky zaměřených německy píšících autorů a autorek. V našem projektu ale upozorňujeme především na ty, kteří ve svém životě a své tvorbě národnostní rozpory překonávali. Příkladem je bilingvní reportér píšící německy Egon Erwin Kisch, který ve svých povídkách ukazuje, že česky i německy hovořící bohéma byla v Praze propojená. Byli to často Židé (hovořící česky i německy), kteří zůstávali na rozhraní dvou kultur a jazyků – není proto překvapivé, že hodně autorů a autorek, jejichž život a dílo naše mapa připomíná, mělo židovské kořeny, např. Lenka Reinerová nebo Helena Tomanová-Weissová.
Česko-německo-židovská pražská kultura zanikla za druhé světové války a německy píšící autoři a autorky byli převážně zapomenuti, protože se nestali součástí kánonu české literatury. Až celosvětová popularita Franze Kafky – jednoho ze zástupců pražské německy psané literatury – přitáhla pozornost k této kdysi tak bohaté kulturní tradici. Náš projekt ukazuje, že německojazyčná pražská literatura je mnohem víc než jen tento tuberkulózní úředník pojišťovny.
Autorka úvodu: Karina Hoření, Autorka míst: Lenka Barišová
Téma vzniklo díky podpoře Česko-německého fondu budoucnosti v roce 2023.

Místa tématu

Rainer Maria Rilke

Hradčany

U svatého Jindřicha

Staroměstský rynk

Za Smíchovem

Egon Erwin Kisch

Kavárna Kandelábr

Nové německé divadlo

Helena Tomanová-Weisová

Městský park (Vrchlického sady)

Riegrovy sady

Lenka Reinerová

Nový židovský hřbitov

Hermann Grab

Městské sady (Vrchlického sady)

Svět městských sadů (Vrchlického sady)
Mohlo by Vás také zajímat
Robert Popper
Příběh o útěku trvajícím čtyři měsíce a vedoucím přes Prahu
Německý evangelický hřbitov
Německý evangelický hřbitov ve Strašnicích sloužil svému účelu od roku 1795 do konce druhé světové války. Po vyhnání drtivé většiny německého obyvatelstva z Prahy i celého Československa hřbitov neměl využití, a v roce 1950 byl úředně zrušen.
Významné ženy německy hovořící Prahy
Téma mapuje významná místa spjatá s historií ženské emancipace se zaměřením na německou menšinu žijící v Československu v meziválečném období.