Městský park (Vrchlického sady)

Městský park, později pojmenovaný Vrchlického sady, byl zřízen několik let po ukončení stavby nádraží Františka Josefa na místě hradeb. Sad by se jistě dožil více než sta let, kdyby se nestal obětí moderní techniky. Pražské metro, jehož trasa se spojila s přístavkem historického nádraží, jej změnilo v bezejmennou křižovatku cest vedoucích k Hlavnímu nádraží. Jen zbytek původní promenády a pamětní deska přírodovědce Presla ještě pamatuje dobu, kdy tento park patřil k dějství dvou generací německy píšících pražských literátů. Říkali mu Stadtpark a žije dál v knize E. E. Kische Dobrodružství v Praze, Werfelově Stern der Ungeborenen, Brodově Životě plném bojů. Pro Hermanna Graba se stal sugestivním dějištěm románu Der Stadtpark. Jde o křehký, jemným štětcem kreslený příběh první lásky osamoceného chlapce v době první světové války.

Městský park sahal od horního boku Václavského náměstí až k Senovážnému náměstí, byl to kus svěží zeleně s výhledem na budovy Neues Deutsches Theater (dnes Státní opera) a na nádraží, jež vystřídalo jméno rakouského panovníka a amerického prezidenta, aby se konečně spokojilo s prostým označením „Hlavní“. Výhled se změnil, avšak nostalgickou krásu ze zlomu století, promenády, květinový parter a rybník, napájený umělým vodopádem ze skalnatého pozadí, kde kroužila osamělá labuť, už najdeme jen v literatuře…