Neue Weltbühne

Období1933-1939
Neue Weltbühne

Týdeník Weltbühne byl založen v roce 1905 Siegfriedem Jacobsohnem v Berlíně a jeho zaměření bylo původně čistě literárně-kritické. Jednalo se možná o nejvlivnější a nejvýznamnější intelektuální periodikum Výmarského Německa. Po smrti zakladatele Jacobsohna, v bouřlivých posledních letech Výmarské republiky, se na pozici šéfredaktora vystřídali Kurt Tucholsky a Carl v. Ossietzsky (1927-1933). Seznam přispěvatelů tohoto týdeníku připomíná spíše biografický slovník německých spisovatelů a novinářů daného období: psali pro něj například Bloch, Feuchtwanger, Kästner, Klabund, Lasker-Schüler, Mühsam, Tucholsky, Zweig, Zuckmayr a mnoho dalších.

Stejně jako jiná protinacistická média byl časopis Weltbühne po požáru Říšského sněmu zakázán (jeho poslední berlínské číslo vyšlo 7. března 1933). Dále pak nicméně existoval v exilu pod názvem Neue Weltbühe, a to až do roku 1939. Od dubna roku 1933 do června roku 1938 sídlila jeho redakce v Praze a pak ještě krátce (jeden rok) v Paříži.

Novým šéfredaktorem týdeníku se v exilu stal Willi Schlamm, skvělý řečník a marxista, který se ve svých článcích rozčiloval nad neschopností a selháním levicové politiky a levicových politiků v Německu – podle jeho názoru jen připravili půdu pro Hitlera. V roce 1934 Schlamma nahradil Hermann Budzislwaski, který se zasazoval za „jednotné hnutí“ sociálních demokratů a komunistů. Pod Budzislwaského vedením se z týdeníku Neue Weltbühne stal jeden z hlavních hlasů německého exilového tisku.

Novým šéfredaktorem týdeníku se v exilu stal Willi Schlamm, skvělý řečník a marxista, který se ve svých článcích rozčiloval nad neschopností a selháním levicové politiky a levicových politiků v Německu – podle jeho názoru jen připravili půdu pro Hitlera. V roce 1934 Schlamma nahradil Hermann Budzislwaski, který se zasazoval za „jednotné hnutí“ sociálních demokratů a komunistů. Pod Budzislwaského vedením se z týdeníku Neue Weltbühne stal jeden z hlavních hlasů německého exilového tisku.

Budzislwaského působení v čele redakce bylo však i předmětem mnoha sporů. Šéfredaktor byl nařčen z toho, že je jakýmsi „moskevským agentem“, jehož úkolem je vést týdeník v souladu se sovětskou ideologií a používat ho jako nástroj skryté propagandy Komunistické strany Německa. Tato nařčení byla nicméně vyvrácena. Neue Weltbühne sice zval ke spolupráci osobnosti jako byl např. Walter Ulbricht (pozdější předseda Ústředního výboru Jednotné socialistické strany Německa, v té době žijící v Praze v exilu), ale vždy zůstal názorově spíše pluralistický. Jedním z nejdůležitějších autorů, kteří do týdeníku přispívali, byl Heinrich Mann (bratr Thomase Manna, autor románu Poddaný – Der Untertan), kterému v Neue Weltbühne vyšlo nejméně 70 článků. Mann se již v roce 1935 ve svých článcích zabýval otázkou pronásledování a „systematické likvidace“ Židů v nacistickém Německu.

 

Autor článku: Björn Jungius

cs_CZ
en_GB pl_PL de_DE cs_CZ