Ubytovna pro uprchlíky v hotelu Ritz

Ubytovna pro uprchlíky v hotelu Ritz

Hotel, vystavený v letech 1923–1924, sloužil později jako zotavovna československých veteránů z první světové války. Po roce 1933 zde byli ubytováni uprchlíci z nacistického Německa. Nejvýznamnějším hostem té doby byl Philipp Scheidemann, který roku 1918 vyhlásil vznik první německé republiky a který zde sepisoval své vzpomínky. Později odešel do Švýcarska, Francie, USA a nakonec do Dánska, kde roku 1939 zemřel.

Historik Swen Steinberg o pobytu Philippa Scheidemanna v hotelu Ritz na Zbraslavi:

Bývalý německý říšský kancléř Philipp Scheidemann, jemuž byl v září 1933 přidělen spolu s jeho dcerou pokoj v ubytovně pro emigranty na Zbraslavi, popsal hotel Ritz ve své vzpomínkové knize následovně: „Nachází se několik hodin od Prahy, u Vltavy, poloha je nádherná, okolí úchvatné, krajina značně kopcovitá, lesy skvostné.“ Krásy přírody, které ve svém románu „Wir suchen ein Land“ (Hledáme zemi) z roku 1936 popsal také Robert Grötzsch – v knize se patrně odrazila ubytovna na Zbraslavi – hrály důležitou roli i ve volném čase německých uprchlíků. Scheidemann vzpomínal hlavně na „koupání ve Vltavě, které přinášelo největší radost“.

Ale ani Scheidemann nevychvaloval život emigrantů do nebe: „Bez domova, bez vlasti, bez rodiny, bez jakéhokoliv majetku – je to trpké.“

Vylíčil rovněž poměry v ubytovně: Vybudovali si ji němečtí uprchlíci „za pomoci těch nejnutnějších a nejlevnějších nástrojů“, na zahradě si pěstovali „brambory a zeleninu“ pro vlastní potřebu. Neměli „ani ubrusy, ani podšálky“. „Chybějící podšálky připomínaly chybějící zrnka v kávě.“ Tuk, vejce a maso se přidělovaly jen v „homeopatických dávkách“. „Všichni emigranti byli chudí, chudí jak kostelní myši. […] Z mladých snad neměl nikdo více než dvě košile a jedny ponožky. Všichni museli dosti rychle nechat svou vlast za zády.“

 

Autor článku: Thomas Oellermann

cs_CZ
en_GB pl_PL de_DE cs_CZ